František Mezihorák

František Mezihorák (* 6. října 1937^[1] Vracov) je český politik a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 61 – Olomouc, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, bývalý zastupitel Olomouckého kraje, Olomouce a člen České strany sociálně demokratické (ČSSD).

prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., dr.h.c.
2. senátor za obvod č. 61 – Olomouc
Ve funkci: 21. listopadu 1998 – 21. listopadu 2004
Předchůdce	Josef Jařab
Nástupce	Jan Hálek
Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
Ve funkci: 1991 – 1997
Předchůdce	Bohuslav Hodaň
Nástupce	Jan Šteigl
Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
Ve funkci: 2003 – 2006
Předchůdce	Jan Šteigl
Nástupce	Libuše Ludíková
člen Zastupitelstva Olomouckého kraje
Ve funkci: 2008 – 2012
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD
Narození	6. října 1937 (87 let) Vracov, Československo
Národnost	česká
Sídlo	Olomouc
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Profese	pedagog, politik, historik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel a politolog
Ocenění	Cena města Olomouce (2005)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Nositel Velkého záslužného kříže Republiky Rakousko
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání, profese a rodina

V 60. letech působil na katedře společenských věd UP, za angažovanost v reformním procesu roku 1968 a za odpor proti sovětské okupaci byl z univerzity vyloučen. Mezi lety 1970–1989 vyučoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc.

V sametové revoluci byl mluvčím olomouckého Občanského fóra. Po roce 1989 se mohl vrátit na UP a stal se prorektorem pro rehabilitaci. Na filozofické fakultě UP založil katedru evropských studií – první toho druhu v postkomunistických zemích. Habilitoval se a byl jmenován profesorem historie. Zabývá se především československou historií, evropanstvím a dějinami evropské integrace^[2] (např. knižně zpracoval nacistickou moravskou kolaboraci a pokusy o Velké Slovensko, v Radě Evropy byla prezentována jeho kniha Galerie velkých Evropanů).

V letech 1991–1997 a 2003–2006 zastával funkci děkana Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.^[3] Univerzita v Pécsi mu udělila čestný doktorát. V květnu 2006 mu byla udělena Cena města Olomouce za rok 2005 v oblasti společenské vědy.^[4]

Politická kariéra

Ve volbách 1996 kandidoval za ČSSD do Senátu, skončil na třetí pozici s 23,20 % hlasů.^[5] Ve volbách 1998 se stal členem Senátu, když v obou kolech porazil občanského demokrata Jana Hálka. V senátu se angažoval ve Výboru pro evropskou integraci, zastával funkci místopředsedy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým byl do roku 2000, byl také členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. V letech 2000–2004 předsedal Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ve volbách 2004 svůj mandát neobhajoval.^[6]

Ve volbách 2004 kandidoval do Evropského parlamentu, ovšem z 8. místa kandidátky nebyl zvolen.^[7]

V letech 2008 až 2012 zasedal v zastupitelstvu Olomouckého kraje.^[8]

Od roku 2006 do roku 2014 byl zastupitelem města Olomouce.^[9]

Výběr z díla

• Dělnické hnutí a KSČ na jihovýchodní Moravě v letech 1921-1924. Praha : SPN, 1968.
• Malá encyklopedie velkých Evropanů. Olomouc : Votobia, 1995.
• Průvodce evropanstvím. Olomouc : Alda, 1997.
• Hry o Moravu. Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945. Praha : Mladá fronta, 1997.
• Evropanství a integrace. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2001.
• Galerie velkých Evropanů. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002.
• Padesát německých Olomoučanů. Fünfzig deutsche Olmützer. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004. (s M. Hořínkem)
• Sept siècles d’européanisme. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2004.