František Miroslav Čapek

František Miroslav Čapek (27. ledna 1873 Lišov^[1] – 23. února 1946 České Budějovice) byl český vlastenec, organizátor, amatérský národopisec a historik.^[2][3][4]

František Miroslav Čapek
Narození	27. ledna 1873 Lišov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. února 1946 (ve věku 73 let), 27. února 1946 (ve věku 73 let) nebo 27. května 1946 (ve věku 73 let) České Budějovice, Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov svaté Otýlie
Národnost	česká
Povolání	poštovní úředník, archivář
Choť	Aloisie Kvasničková
Děti	Miroslav Čapek
Rodiče	František Čapek Veronika Čapková roz. Bouchalová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

František Čapek se narodil 27. ledna 1873 v Lišově do rodiny řezníka Františka Čapka a Veronyky, rozené Bouchalové.^[1] Obecnou školu absolvoval v Lišově v letech 1879-84. Ve studiu pokračoval na České reálné škole v Českých Budějovicích (1885-89). Zde na něj silně zapůsobil jeho učitel historik Josef Braniš^[5]. Studium dokončil na Vyšší reálné škole v Písku roku 1892. Zde navázal přátelství se svým učitelem básníkem Adolfem Heydukem. Po studiích krátce učil v Lišově (1894), kde se v témže roce stal jedním ze zakládajících členů Sokola. V roce 1895 působil jako učitel ve Střížově, kde se zasloužil o založení sboru dobrovolných hasičů. Koncem června 1895 přijal místo poštovního praktikanta v Kraslicích. Poté působil v Praze a v Ústí nad Orlicí. Nakonec získal místo poštovního úředníka v Českých Budějovicích.

František M. Čapek se zabýval národopisem, regionální historií a propagací významných jihočeských osobností. Uveřejnil řadu článků a knih o minulosti Lišovska, Novohradska a Doudlebska. Sestavil slovník doudlebského nářečí. Jeho nejrozsáhlejším historickým dílem jsou dějiny Českého Krumlova vydané roku 1913.

František Miroslav Čapek shazuje 28. října 1918 rakouského orla z budovy pošty v Českých Budějovicích

F.M. Čapek se věnoval také organizační a spolkové činnosti. Jedním z jeho hlavních počinů byla vlastivědná a propagační práce věnovaná rychtáři Jakubu Kubatovi. Zasloužil se o vybudování Kubatova pomníku na Zbudovských blatech a odhaleném 21.8.1904. Roku 1906 zorganizoval výstavbu školy ve Zbudově. Roku 1913 zorganizoval výstavbu mostu přes řeku Malši mezi Besednicí a Pořešínem. Zasloužil se o vybudování mostu přes řeku Malši v Doudlebech dokončeném v roce 1929.

Za první světové války byl pro své vlastenecké projevy několikrát zatčen. 28. října 1918 zachytil na poštovním úřadu v Českých Budějovicích telegram o vyhlášení samostatnosti Československa. Symbolicky strhnul z průčelí poštovního úřadu rakouský znak a ohlásil zprávu obyvatelům města^[6]. Při volbách 1919 se stal členem obecního zastupitelstva a z jeho pověření spravoval 1919–29 budějovický městský archiv. Zasloužil se o otevření městského muzea a archivu v Lišově roku 1936, kterému věnoval i část svých národopisných sbírek.

Za druhé světové války byl vyšetřován gestapem. Jeho syn Miroslav byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. František M. Čapek zemřel v Českých Budějovicích 23. února 1946. Pohřben je na hřbitově svaté Otýlie v Českých Budějovicích.

Dílo

• Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata: Děj a vzpoura na Blatech ku konci 16. století, 1901
• Doudlebsko, 1902
• Šimon Lomnický z Budče, 1907
• Jihočeský městys Besednice, 1910
• Český Krumlov. Studie kult.-hist. a slovozpytná, 1913
• Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, 1911
• Znak města České Budějovice, 1921
• Trocnov: studie historická, 1922
• Dějiny poštovnictví v Českých Budějovicích od vzniku až po dnes, 1923
• Státní převrat v Českých Budějovicích, 1929
• Vzácná památka v jihočeském Doudlebsku, 1933
• Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích, 1936