František Schlaffer

František Schlaffer, též Šlafer^[1] (17. prosince^[2][3] 1855 Poděbrady^[1] – 26. září 1924 Černošice)^[4][3] byl český architekt a stavitel, autor mnoha novobarokních a secesních domů zejména v Praze na přelomu 19. a 20. století; některé z nich jsou kulturními památkami.

František Schlaffer
Narození	17. prosince 1855 Poděbrady Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	26. září 1924 (ve věku 68 let) Černošice Československo Československo
Povolání	stavitel a architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Po absolvování oboru pozemní stavitelství u Josefa Schulze na České škole technické (dnešní ČVUT) v roce 1878 si rozšířil své znalosti i na cestách po Itálii, Francii a Německu a od roku 1886 působil v Praze jako stavitel a architekt.^[5][6][7] Se spolužákem Josefem Šebkem založili firmu Schlaffer & Šebek, která se v Praze podílela na výstavbě veřejných a kasárenských budov, řady novorenesančních nájemních domů a také Obecního domu. Mimo Prahu to bylo např. reálné gymnázium v Berouně a chlapecká škola v Poděbradech.^[8]

Libeňská vodárenská věž

Byl členem Spolku architektů a inženýrů, v roce 1895 byl zvolen do užšího výboru Národopisné výstavy českoslovanské. Jako člen pěveckého spolku Hlahol vypracoval v roce 1903 první návrh jeho spolkového domu v Praze a řídil pak jeho stavbu.

Některé významné stavby nebo rekonstrukce v Praze, na kterých se podílel:

• Měšťanský dům U Hroznu, Praha-Staré Město, Skořepka 421/5 (1889)^[9]
• První Suchardova vila, Praha-Bubeneč, Slavíčkova 151/15 (1895-1896)^[10]
• Měšťanský dům U Malířů, Praha-Malá Strana, U Zlaté studně 167/3 (1897)^[11]
• Česká grafická unie: výrobní objekty v ulici Na Děkance (1898)
• Rustonka: výstavba mostárny a přístavba strojovny (1900–1902)
• Reálné gymnázium v Dušní (1901–1902)
• Cukrovar Vršovice (1902)
• Spolkový dům Hlahol (1903–1905)
• Libeňská vodárenská věž (1904)
• První česká všeobecná zajišťovací banka, dnes Goethe-Institut (1905)^[12]
• Činžovní dům U Zlatého slona, Praha-Staré Město, Dlouhá 609/2 (1905-1906)^[13]
• Obecní dům (1905–1912)
• Chemický ústav České techniky (dnes ČVUT), Praha-Nové Město, Dittrichova 339/10 a Trojanova 339/13 (1907)
• Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku: úpravy vzhledu (1914–1916)