Frekvence
fyzikální veličina From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Frekvence (též kmitočet)[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek, nejčastěji za sekundu. Například v obvodu střídavého proudu se takto označuje počet kmitů napětí nebo proudu za sekundu.
Remove ads
Historie
Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík[2] pro počet kmitů (struny)[3] v čase. Je to obdoba německého Schwingungszahl.[4]
Frekvence
Vztah k jiným veličinám
Mezi frekvencí a periodou (dobou trvání děje) platí vztah
Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)
Frekvence a délka vlny
U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde je rychlost šíření vlnění v prostředí, vlnová délka a frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu platí stejný vztah s tím, že (rychlost světla ve vakuu).
Dřívější užití v rozhlasovém vysílání
Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) nosné vlny rozhlasových stanic udávala jejich vlnová délka. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme jednotku Hz a její násobky.
Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívají. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence počet vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).[6]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads