Gary Moore
irský blues-rockový kytarista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Robert Wiliam Gary Moore známý jako Gary Moore (4. dubna 1952 Belfast, Severní Irsko – 6. února 2011 Estepona, Španělsko[1]) byl irský bluesrockový kytarista. Jako jedenáctiletý začal hrát na kytaru a v šestnácti se stal členem dublinské kapely Skid Row.
Po odchodu ze skupiny v roce 1973 založil Gary Moore Band a vydal debutové album Grinding Stone. O rok později se stal členem Thin Lizzy a nahrál s nimi album Night Life. Potom se připojil ke skupině Colosseum II a v druhé polovině 70. let s nimi vydal alba Strange New Flesh a Electric Savage.
V roce 1978 se osamostatnil a nahrál album Back on the Streets, na kterém se pěvecky podílel zpěvák, kytarista a baskytarista Phil Lynott z Thin Lizzy. V roce 1979 se titulní skladbou a baladou „Parisienne Walkways“ z tohoto alba poprvé dostal do hitparád.
Po albu Back on the Streets se vrátil do skupiny Thin Lizzy a spolupracoval na Black Rose. Následovalo turné po USA, které ukázalo, že i když hudebně hardrocková skupina dobře ladí s jeho keltsko-irskou melodickou kytarou, její divokost a občasné drogové úlety mu nevyhovují. Když neshody mezi členy skupiny vrcholily, úmyslně se nedostavil na tři koncerty a dostal hodinovou výpověď od manažera skupiny.
Začátkem 80. let založil kapelu G-Force a vydal stejnojmenné album, které nebylo příliš úspěšné. Znovu začal hrát sólově, v roce 1982 nahrál Corridors of Power, následovalo Victims of the Future. V roce 1985 naposledy spolupracoval s Philem Lynottem, a to na protiválečné skladbě „Out in the Fields“ z melodického alba s irskými hudebními motivy Run for Cover.
Začátkem 90. let se vrátil k hudbě, která ho formovala už v dospívání, k bluesrockovému hudebnímu základu. V roce 1990 nahrál bluesové album Still Got the Blues, následovaly After Hours a Blues Alive. Po těchto albech se spojil s muzikanty z někdejšího tria Cream, bubeníkem Gingerem Bakerem a zpívajícím baskytaristou Jackem Brucem. Pod názvem BBM (podle počátečních písmen jejich příjmení) vydali v roce 1994 album Around the Next Dream.
Z roku 1995 pochází sólové album Blues For Greeny, kterým vzdal úctu tehdy těžce nemocnému Peterovi Greenovi, zakladateli a frontmanovi skupiny Fleetwood Mac.
Posledním studiovým počinem je Bad for You Baby z roku 2008.
„Těsně před svou náhlou smrtí připravoval Moore další materiál. Tvrdil, že bude rockový s keltskými vlivy. »Moje bluesová alba byla velmi úspěšná, mohu si proto dovolit ten luxus vrátit se k rockovým kořenům,« řekl tehdy novinářům s tím, že vyrůstal především na hudbě Beatles, rád poslouchá také U2, Rolling Stones nebo Kings of Leon. Svůj záměr však již nestihl dotáhnout do konce...“[2]
Gary Moore zemřel ve spánku 6. února 2011 na dovolené ve Španělsku.
Remove ads
Diskografie
Sólová alba
- 1973 – Grinding Stone
- 1978 – Back on the Streets
- 1979 – G-Force
- 1982 – Corridors of Power
- 1983 – Live at the Marquee
- 1983 – Rockin' Every Night - Live in Japan
- 1983 – Victims of the Future
- 1984 – Dirty Fingers (nahráno 1981, v Japonsku uvedeno 1983)
- 1984 – We Want Moore
- 1985 – Run for Cover
- 1987 – Wild Frontier
- 1989 – After the War
- 1990 – Still Got the Blues
- 1992 – After Hours
- 1993 – Blues Alive
- 1994 – Ballads & Blues 1982-1994
- 1995 – Blues For Greeny
- 1997 – Dark Days in Paradise
- 1998 – Out in the Fields - The Very Best of Part 1
- 1999 – Blood of Emeralds - The Very Best of Part 2
- 1999 – A Different Beat
- 2001 – Back to the Blues
- 2002 – Scars
- 2003 – Live at Monsters of Rock
- 2004 – Power of the Blues
- 2006 – Old New Ballads Blues
- 2007 – Close as You Get
- 2008 – Bad for You Baby
Skid Row
Thin Lizzy
Colosseum II
BBM
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads