Gejza Rehák

Gejza Rehák (18. října 1881 Smolinské^{[1][2][3][4][5]} – 8. března 1940 Bratislava^[4]) byl slovenský a československý politik, člen Slovenské národní strany, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii, později za Národní sjednocení.

MUDr. Gejza Rehák
Gejza Rehák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1929
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1929 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci: 1938 – 1940
Stranická příslušnost
Členství	SNS Čs. nár. demokracie Národní sjednocení HSĽS-SSNJ
Narození	18. října 1881 Smolinské Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. března 1940 (ve věku 58 let) Bratislava Slovensko Slovensko
Místo pohřbení	Ondřejský hřbitov
Profese	lékař, politik a sportovní funkcionář
Commons	Gejza Rehák
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v rodině hostinského. Studoval na gymnáziu v Trnavě a Skalici. V Budapešti a Vídni pak absolvoval vysokoškolská studia lékařství. Ve Vídni do roku 1918 působil jako soukromý lékař. Poté přesídlil na Slovensko. Už během vídeňského pobytu se angažoval v krajanských spolcích. Roku 1911 vstoupil do Slovenské národní strany. V roce 1918 se účastnil shromáždění slovenských politických špiček v Martině a je signatářem Martinské deklarace. Ve 20. a 30. letech byl ředitelem Státní nemocnice v Bratislavě. Byl členem dozorčích rad mnoha klíčových ekononomických institucí. Angažoval se i ve sportovních spolcích.^[6]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.^[7] Podle údajů k roku 1926 byl povoláním lékařem v Bratislavě.^[8]

Později ve 30. letech přešel spolu s národními demokraty do formace Národní sjednocení. Na jeho sjezdu roku 1937 byl zvolen mezi místopředsedy.^[9] V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935, nyní již za Národní sjednocení. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, vstoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.^[10][11]

V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Profesně se uvádí jako ředitel státní nemocnice, bytem Bratislava.^[12] Zde zasedal až do své smrti roku 1940.^[13] Za tzv. slovenského štátu se roku 1939 stal prvním předsedou Slovenského olympijského výboru.^[6]

Je pohřben na bratislavském Ondřejském hřbitově.^[14]