George Villiers, 5. hrabě z Jersey

George Villiers, 5. hrabě z Jersey (od roku 1819 příjmení Child-Villiers) (George Child-Villiers, 5th Earl of Jersey, 8th Viscount Grandison, 5th Viscount Villiers, 5th Baron Villiers) (19. srpna 1773 – 3. října 1859) byl britský šlechtic, politik a dvořan. Od roku 1805 byl jako dědic hraběcího titulu z Jersey členem Sněmovny lordů, později v několika vládách zastával vysoké dvorské funkce (nejvyšší komoří, nejvyšší štolba). Díky sňatku získal dědictví bohatého bankéřského klanu Childů a v roce 1819 přijal příjmení Child-Villiers.

George Villiers, 5. hrabě z Jersey
Nejvyšší štolba
Ve funkci: 1852 – 1852
Předchůdce	Henry Howard, 13. vévoda z Norfolku
Nástupce	Arthur Wellesley, 2. vévoda z Wellingtonu
Ve funkci: 1841 – 1846
Předchůdce	William Keppel, 4. hrabě z Albemarle
Nástupce	Henry Howard, 13. vévoda z Norfolku
Lord nejvyšší komoří Spojeného království
Ve funkci: 8. srpna 1830 – 22. listopadu 1830
Předchůdce	James Graham, 3. vévoda z Montrose
Nástupce	William Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru
Ve funkci: 15. prosince 1834 – 23. dubna 1835
Předchůdce	William Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru
Nástupce	Richard Wellesley, 1. markýz Wellesley
Stranická příslušnost
Členství	Konzervativní strana
Narození	19. srpna 1773
Úmrtí	3. října 1859 (ve věku 86 let)
Choť	Sarah Villiersová, hraběnka z Jersey (od 1804)
Rodiče	George Villiers, 4. hrabě z Jersey a Frances Villiersová, hraběnka z Jersey
Děti	George Child Villiers, 6th Earl of Jersey Francis Child Villiers Augustus Child-Villiers Frederick Child-Villiers Adela Child-Villiers Sarah Frederica Childová-Villiersová Lady Clementina Child-Villiers
Příbuzní	Harriet Villiersová[1], Charlotte Villiersová[1], Anne Villiersová[1], Caroline Campbellová, vévodkyně z Argyllu[1] a Elizabeth Villiersová[1] (sourozenci) Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey, Lady Julia Child-Villiers[2], Lady Caroline Anne Child-Villiers[2], Robert Frederick Child-Villiers[2] a Edward Reginald Child-Villiers[2] (vnoučata)
Alma mater	Kolej sv. Jana Harrow School
Profese	politik
Commons	George Child Villiers, 5th Earl of Jersey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zámek Osterley Park, dědictví po bankéřské rodině Childů

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Villiersů, narodil se jako starší syn politika a dvořana 4. hraběte z Jersey (1735–1805), matka Frances, rozená Twysden (1753–1821), byla jednou z milenek krále Jiřího IV. Studoval v Harrow a titul magistra získal na univerzitě v Cambridge, od roku 1795 působil ve dvorských službách u prince waleského. V roce 1805 jako hrabě z Jersey vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby jako otcův dědic užíval titul vikomt Villiers). Na rozdíl od otce inklinoval k toryům, ale politicky nijak aktivně nevystupoval, až v pozdějším věku zastával v několika vládách vysoké dvorské úřady. V roce 1830 byl krátce lordem nejvyšším komořím (Lord Chamberlain of the Household) ve Wellingtonově vládě, v roce 1830 byl zároveň jmenován členem Tajné rady. Podruhé byl nejvyšším komořím opět v kabinetu vévody Wellingtona v letech 1834–1835.^[3] Později zastával funkci nejvyššího štolby (Master of the Horse, 1841–1846) ve vládě Roberta Peela (s Peelovou dcerou Julií se oženil jeho syn, pozdější 6. hrabě z Jersey). Znovu byl nejvyšším štolbou krátce ve vládě hraběte z Derby (1852).

K jeho soukromým zájmům patřil především lov. Věnoval se též jezdectví a chovu koní, koně vyšlechtění v jeho stájích vyhráli třikrát slavný dostih Derby (1825, 1827, 1836). Získal čestný doktorát na univerzitě v Oxfordu a v roce 1834 obdržel hannoverský Řád Guelfů.

Rodina

Sarah, hraběnka z Jersey

V roce 1804 se oženil s Lady Sarah Fane (1785–1867), dcerou irského místokrále 10. hraběte z Westmorlandu a Sarah Childové (1765-1793), univerzální dědičkou bankéřské rodiny Childů.^{[pozn. 1]} Sarah Fane byla nejen bohatou dědičkou, která díky majetku umožnila manželovi život v luxusu, patřila také k významným osobnostem společnosti v Londýně. Vynikala inteligencí a se svými konverzačními schopnostmi zasahovala i do politického dění. Jako mimořádně bohatá dědička udávala také tón v módě a přezdívalo se jí královna Sarah. Proslula také svými četnými nemanželskými poměry, mezi jejími milenci je uváděn například významný politik a trojnásobný premiér vikomt Palmerston. Z manželství s hrabětem Jersey vzešlo sedm potomků:

• 1. George Augustus Frederick Child-Villiers, 6. hrabě z Jersey (1808–1859), poslanec Dolní sněmovny, 1859 hrabě z Jersey a člen Sněmovny lordů, ∞ 1841 Julia Peel (1821–1893), dcera premiéra Roberta Peela
• 2. Augustus John Child-Villiers (1810–1847), kapitán britské královské armády
• 3. Frederick William Child-Villiers (1815–1871), podplukovník britské královské armády, poslanec Dolní sněmovny, ∞ 1842 Elizabeth van Reede (1821–1897)
• 4. Francis Robert Child-Villiers (1819–1862), poslanec Dolní sněmovny
• 5. Adela Consande Mary Child-Villiers (1820–1860), ∞ 1845 Charles Parke Ibbetson (1820–1898), plukovník britské královské armády
• 6. Sarah Frederica Caroline Child-Villiers (1822–1853), ∞ 1842 Mikuláš III. Antonín kníže Esterházy z Galanty (1817–1894), c. k. komoří, dědičný člen uherské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna^{[pozn. 2]}
• 7. Clementina Augusta (1824–1858)

Díky sňatkům svých sester měl příbuzenské vazby na významné osobnosti přelomu 18. a 19. století, jeho švagry byli například polní maršál Henry William Paget, 1. markýz z Anglesey (1768–1854), vojevůdce napoleonských válek nebo vlivný diplomat John Ponsonby, 1. vikomt Ponsonby (1770–1855), dlouholetý britský velvyslanec v Istanbulu a ve Vídni.