Grónské referendum o samosprávě 2008

Referendum o samosprávě Grónska bylo vyhlášeno 2. ledna 2008 předsedou vlády Hansem Enoksenem a konalo se 25. listopadu 2008 ve všech osmdesáti městech a obcích Grónska. Mezi hlavní postavy prosazující referendum patřili Hans Enoksen a Aleqa Hammondová (grónská ministryně zahraničí v letech 2007 – 2008).

Vztahy Grónska a Dánska od konce 70. let 20. století do referenda 2008

Grónsko spadá pod dánskou kontrolu od roku 1814, kdy podle Kielského míru bylo Grónsko vyjmuto z norské působnosti a přidružené k Dánsku. V roce 1979 se v Grónsku konalo referendum, které navrhovalo vytvoření autonomie a získání některých pravomocí, jako je vlastní parlament a získání nezávislosti v oblasti vzdělávání, rybolovu, zdravotnictví a životního prostředí. 70 % voličů hlasovalo pro přijetí autonomie, 26 % proti a 4 % hlasů bylo neplatných. Účast byla 63,3 %. Tento výsledek vedl ke vzniku grónského parlamentu a vlády, které začaly fungovat 1. května 1979. Od roku 1979, kdy se Grónsko stalo autonomním územím, probíhala diskuze o vystoupení z Evropského společenství. Hlavním důvodem byly přísné kvóty ohledně rybolovu.

Problematika Grónska a Evropského společenství vyvrcholila v roce 1985, kdy se konalo referendum o vystoupení Grónska z Evropského společenství ohledně sporu o rybolov. Grónsko ze společenství vystoupilo a stalo se zámořským územím Evropského společenství. Kvůli svému dánskému občanství však zůstávají obyvatelé Grónska občany EU.

I přes snahu o osamostatnění jsou vztahy mezi Dánskem a Grónskem poměrně vřelé. Grónská ekonomika se zatím neobejde bez dánských dotací. Dánsko k roku 2009 posílalo na ostrov každoročně 463 milionů eur. Na přelomu tisíciletí tato částka tvořila polovinu grónského HDP, v roce 2009 už jen třetinu. Dá se tedy říci, že vliv Dánska pomalu klesá.

K vyhlášení referenda v roce 2008 napomohly nálezy ropy u grónského pobřeží i poptávka po větší nezávislosti ostrova. Grónsko má do budoucna 6 možností, jak se zachovat:

• 1) Vyhlásit nezávislost
• 2) Vytvořit federaci
• 3) Volné sdružení
• 4) Kompletní integrace
• 5) Zvýšená samospráva
• 6) Unie s jinou zemí

Výsledky referenda

Referendum konané 25. listopadu 2008 při účasti 71,96 % grónského obyvatelstva skončilo se 75,54 % hlasů ve prospěch větší nezávislosti. Proti hlasovalo 23,57 % voličů a 0,89 % hlasů bylo neplatných.^[1] V Nuuku, hlavním městě Grónska, bylo pro větší autonomii méně hlasujících, než v Grónsku jako celku, a to 63 % voličů. Grónsko začalo přebírat kontrolu nad některými institucemi dne 21. června 2009 k třicátému výročí založení domácí vlády.

I přes dobré vztahy Grónska s Dánskem se výsledky referenda setkaly se skepticismem některých dánských politiků. Per Ørum Jørgensen, bývalý člen dánského parlamentu za křesťanské demokraty, který pomáhal vyjednávat dohodu, uvedl, že Grónsku může trvat i 40 let, než se o sebe dokáže samo postarat. Søren Espersen z pravicové strany Dansk Folkeparti prohlásil, že Grónsko v budoucnu čekají velké problémy a že občané Grónska byli ovlivněni nebývalou propagandou.

Volby	Hlasy	%
Ano	21355	75,54
Ne	6663	23,57
Neplatný	250	0,89
Celkem	28268	100

Následující vývoj po referendu

Na základě výsledků referenda přebralo Grónsko kontrolu nad důležitými institucemi, které do té doby byly řízeny z Dánska. Těmito institucemi jsou soudnictví, policie, vězeňský systém nebo kontrola přírodních zdrojů. Naopak obrana nebo měnová politika zůstaly i nadále pod kontrolou Dánska.

Hned po skončení referenda se po boku dánštiny stala grónština rovnocenným jazykem. Nejvýše postaveným dánským představitelem v Grónsku se stal hlavní komisař, který má zabezpečovat styky mezi oběma entitami.