Grottaferrata

Grottaferrata je italské město v provincii Řím v oblasti Lazio, které leží v Albanských horách, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Říma a od Tuscula. Patří do svazlu obcí Castelli romani. Jde o významné umělecko-historické a náboženské centrum, oblíbené římské rekreační letovisko papežů, kardinálů a římské šlechty již od 16. století .

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...

Grottaferrata
radnice
znak
Poloha
Souřadnice	41°47′18″ s. š., 12°40′18″ v. d.
Nadmořská výška	329 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie Itálie
Region	Lazio
Provincie	Roma
Administrativní dělení	6 obcí
Grottaferrata
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,41 km²
Počet obyvatel	20 350 (1. lednu 2025)
Hustota zalidnění	1100 obyv./km²
Etnické složení	Italové, Arberešové
Náboženské složení	římští a řečtí katolíci
Správa
Starosta	Mirko di Bernardo
Oficiální web	www.comune.grottaferrata.rm.it
Telefonní předvolba	06
PSČ	00046
Označení vozidel	ROMA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území Albanských vrchů bylo osídleno od prvního tisíciletí před naším letopočtem; na území Grottaferraty jsou archeologickými nálezy doloženy nekropole Boschetto, Villa Cavalletti a Villa Giusti, které pocházejí z období první a druhé éry Lazia (1000–830 př. n. l.). Nekropole pod Villou Cavalletti byla ve své době jednou z největších, s přibližně padesáti hrobkami. V nekropoli Vigna Giusti se našly sofistikovanější stavby s pseudo-kopulemi a bohatou pohřební výbavou včetně votivních figurek lidí.

V římské době nebylo území dotčeno významnými osadami, s výjimkou několika předměstských vil bohatých římských občanů, jako byl Marco Tullio Cicero, (pravděpodobně poblíž současného opatství Santa Maria di Grottaferrata) a rodina Scriboni-Libones v Castel de'Paolis, na hranici s obcí Marino. Lokalita Grottaferrata byla v sousedství města Tusculum a při hlavní silnici Via Latina, a proto ji pravděpodobně evangelizovali již apoštolové svatý Pavel z Tarsu a svatý Petr, kteří podle tradice šířili křesťanství v oblasti Albanských vrchů. Křesťanství bylo v oblasti Tusculana již od 3. století dobře organizovanéː na 10. míli Via Latina, poblíž dnešního Borghetto di Grottaferrata byly nalezeny katakomby Ad Decimum a další křesťanské pohřebiště muselo vzniknout kolem 12. míle Via Latina, poblíž dnešního Bivia. V roce 370 založil Jan Kappadocký, žák svatého Basilea Velikého, baziliánský klášter na 15. míli Via Latina, poblíž starověké Roborarie a dnešní Molary přítomnost křesťanů východního ritu v Laziu a jižní Itálii byla v té době velmi silná. V 11. století existovalo jen v jižním Laziu a dalších oblastech až po Sicílii přibližně 540 baziliánských klášterů. Stavební činnost pokračovala plynule až do raného středověku. Opakovaně je narušuje zemětřesení o síle 2,5 stupně, s epicentrem v sopce Volcano Laziale.

Sídlo s názvem Grottaferrata je písemně doloženo k roku 1004. Tehdy řecký mnich Nilus z Rossana obdržel od šlechtice Teofylakta II. z Tuscula (pozdějšího papeže Benedikta IX.) bývalou římskou vilu, kterou rodina vlastnila. Již od 5. století se ve vile nacházela křesťanská oratoř, zvaná Crypta Ferrata (železná jeskyně), z níž je odvozen název města Grottaferrata. Nilus a jeho nástupce Bartoloměj Mladší postavili na římských troskách klášter Santa Maria di Grottaferrata. Po rozdělení východní a západní církve zůstal klášter činný v byzantském ritu, ale nadále podléhal římskému papeži, což trvá dosud, kdy zde sídlí sestry baziliánky.

V letech 1487–1491 dal opat Giuliano della Rovere (pozdější papež Julius II.) rozšířit klášterní komplex na pevnost, projekt vypracovali Giuliano da Sangallo a Baccio Pontelli. Koncem 2. světové války bylo město při osvobozování od nacistické okupace v dubnu roku 1945 poškozeno americkým bombardováním.

Administrativní dělení

Historie

Památky

Partnerská města

Odkazy

Wikiwand - on