Guido Adler

Guido Adler (1. listopadu 1855 Ivančice – 15. února 1941 Vídeň) byl česko-rakouský právník, hudební skladatel, publicista a muzikolog židovského původu. Patří k zakladatelům moderní muzikologie.

Guido Adler
Guido Adler
Narození	1. listopadu 1855 Ivančice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. února 1941 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Bydliště	Praha II (od 1885)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	muzikolog, hudební skladatel, pedagog, profesor, spisovatel, vysokoškolský učitel, učitel a redaktor
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Univerzita Karlova
Děti	Melanie Adler
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titulní strana periodika Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft z roku 1886

Život

Narodil se v rodině ivančického lékaře. Jeho otec zemřel velmi záhy po jeho narození a jeho matka se s ostatními dětmi odstěhovala do Jihlavy. Roku 1864 se pak rodina přestěhovala do Vídně.

V roce 1868 začal na vídeňské konzervatoři studovat hudební teorii a skladbu u Antona Brucknera a Otto Dessoffova. Zároveň ale studoval na vídeňské univerzitě práva, titul doktora práv získal v roce 1878. Nakonec ale právničinu zavrhl a v roce 1880 získal doktorát z filozofie, když obhájil dizertační práci o evropské hudbě před rokem 1600 (Die historischen Grundklassen der christlich-abendländischen Musik bis 1600). Na univerzitě ho velmi ovlivnily přednášky Eduarda Hanslicka, rovněž českého rodáka, u něho i habilitoval, a to roku 1882 (prací Studie zur Geschichte der Harmonie).

Roku 1885 byl jmenován profesorem dějin hudby na německé univerzitě v Praze. V Praze působil třináct let, až do roku 1898, kdy jeho post převzal Heinrich Rietsch. V letech 1898–1927 byl profesorem na vídeňské univerzitě, kde založil muzikologický ústav.

Byl blízkým přítelem Gustava Mahlera, roku 1916 o něm napsal i knihu.

Po obsazení Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 obdržel z rasových důvodů zákaz publikování. Jen pro vysoký věk nebyl poslán do koncentračního tábora, na rozdíl od své dcery.

Sepsal knihu pamětí Wollen und Wirken.

Na jeho rodném domě v Ivančicích (Vávrova ulice č. 2) byla v roce 1998 odhalena pamětní deska s českým a německým textem.

Hudebněvědná činnost

Spolu s Friedrichem Chrysanderem zakládal a řídil hudebněvědné periodikum Vierteljahrschrift für Musikwissenschaft. Slavná je Adlerova úvodní stať v prvém čísle časopisu nazvaná Umfang, Methode und Ziel der Musikwissenschaft, v níž hudební vědu rozdělil na historickou a systematickou.

Od roku 1894 řídil rovněž edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich, v níž bylo vydáno 83 největších děl rakouské hudby.

V roce 1927 stál u zrodu Mezinárodní společnosti pro muzikologii se sídlem v Basileji a byl jejím doživotním čestným prezidentem.

Proslul svým zájmem o dějiny hudebních stylů. Věnoval se jim zejména v práci Der Stil in der Musik (1911).

Dílo

Vědecké práce:

• Metoda hudební historie
• Principy a druhy hudebního slohu

Monografie:

• Richard Wagner
• Gustav Mahler aj.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido Adler na Wikimedia Commons
• Heslo v Britannice
• Guido Adler v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Guido Adler v Biografický slovník českých zemí

Portály: Hudba | Morava