Gyula Zsivótzky

Gyula Zsivótzky (25. února 1937, Budapešť – 29. září 2007 tamtéž) byl maďarský atlet, trojnásobný olympijský medailista, mistr Evropy a někdejší držitel světového rekordu v hodu kladivem. Vybojoval také tři zlaté a jednu stříbrnou medaili na světových letních univerziádách (1959, 1961, 1963, 1965).^[2]

Gyula Zsivótzky
Narození	25. února 1937 Budapešť
Úmrtí	29. září 2007 (ve věku 70 let) Budapešť
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Óbudský hřbitov
Povolání	atlet
Ocenění	Sportovec národa (2004)
Choť	Magdolna Komková (1977–2007)[1]
Děti	Gyula Zsivóczky Attila Zsivóczky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro	LOH 1960	hod kladivem
stříbro	LOH 1964	hod kladivem
zlato	LOH 1968	hod kladivem
Mistrovství Evropy v atletice
bronz	ME 1958	hod kladivem
zlato	ME 1962	hod kladivem
stříbro	ME 1966	hod kladivem

Jeho syn Attila Zsivóczky se věnuje desetiboji.

Kariéra

Mistrovství Evropy

První mezinárodní úspěch zaznamenal v roce 1958 na šestém ročníku Mistrovství Evropy v atletice ve Stockholmu, kde vybojoval výkonem 63,68 metru bronzovou medaili. Na následujícím evropském šampionátu v Bělehradu poslal kladivo do vzdálenosti 69,64 m a stal se mistrem Evropy. Druhý nejdelší hod předvedl Alexej Baltovskij ze Sovětského svazu, který vybojoval stříbro za 66,93 m.^[3]

Hrob Gyula Zsivótzkyho v Budapešti

V roce 1966 se konalo ME v Budapešti. Na domácí půdě získal stříbrnou medaili, když prohrál s běloruským kladivářem hájící barvy Sovětského svazu Romualdem Klimem, který jako jediný přehodil sedmdesát metrů.^[4] Těsně pod stupni vítězů, čtvrtý skončil na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969.

Olympijské hry

Čtyřikrát reprezentoval tehdejší Maďarskou lidovou republiku na letních olympijských hrách. V roce 1960 na olympiádě v Římě vybojoval výkonem 65,79 m stříbrnou medaili. O čtyři roky později získal stříbro také v Tokiu, kde měřil jeho nejdelší pokus 69,09 m.

Největšího úspěchu dosáhl v roce 1968 na olympiádě v Ciudad de México, kde se stal olympijským vítězem za hod dlouhý 73,36 m. Stříbrný Romuald Klim hodil o osm centimetrů méně.^[5] Zúčastnil se také olympijských her 1972 v Mnichově, kde skončil ve finále na pátém místě.

Světové rekordy

Dvakrát vytvořil v hodu kladivem světový rekord. 4. září 1965 v Debrecínu vylepšil hodnotu světového rekordu Američana Harolda Connollyho o téměř dva a půl metru ze 71,26 m na 73,74 m. Vlastní rekord vylepšil 14. září 1968 v Budapešti o dva centimetry na 73,76 m.^[6]