Hřebenka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hřebenka je původně předměstská pražská smíchovská usedlost[1] jejíž název pochází ze 16. století. Usedlost vznikla v místě, kde kdysi stával viniční lis, protože se na zdejších jižních svazích tehdy pěstovala vinná réva.[2] [p 1] Viniční lis je doložen v pramenech již roku 1563 a patrně jej nechal tehdy postavit majitel vinice Mikuláš Rauš.[3] Tomu patřil i dům "U Hřebene" v Celetné ulici v centru Prahy.[4] Jiné prameny[2] tvrdí, že nemovitost tehdy vlastnila Kateřina Roušová, které také patřil dům "U hřebene" ve staroměstské Celetné ulici.[2]
Remove ads
Historie
V polovině 17. století vlastnila pozemky rodina Kamelů. Byli to Kamelové, kteří nechali na místě viničného lisu vystavět raně barokní dům.[2] [p 2] Ten stál mezi vinicemi a zahradami na svahu orientovaném na jih, byl jednopatrový a v některých místnostech byly malované stropy. V jeho okolí se nacházely chlévy, ovčín a stodola.[2] [p 3] Koncem 18. století vlastnil usedlost Maxmilán říšský hrabě z Klebelsbergu.[4] Tehdy (kolem roku 1800) došlo k přestavbě barokního stavení[3] na letní sídlo v empírové podobě (empírový letohrádek). Velké síně byly rozděleny příčkami. Původní dřevěné malované stropy byly zakryty a zároveň sníženy.[2] V polovině 19. století získala Hřebenku spolu se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec. Od obce pak nemovitosti získal (v 80. letech 19. století[3]) Martin Vlček.[2] [p 4] V té době měla usedlost Hřebenka i vlastní vodovod.[p 5] Ten přiváděl kameninovým potrubím vodu z dlouhé sběrné štoly. Jak postupoval čas, vinice a zahrady kolem usedlosti byly rušeny. Koncem 19. století se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat a využívat jako stavební parcely pro rodinné domy. Ač byla obydlena nájemníky, usedlost postupně chátrala.[2]
V roce 1922 koupil Hřebenku architekt a stavitel František Kavalír. Ten nemovitost v letech 1926 až 1928 zrekonstruoval a komfortně přestavěl v moderním stylu.[2]
Trojkřídlá dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a s průčelím, které bylo orientováno severním směrem doznala následující změny:[2]
- původní dřevěné malované záklopové stropy v přízemí a v prvním patře byly opět odkryty;
- došlo k přemístění hlavního schodiště, jehož okna byly osazeny vitrážemi, zhotovenými podle návrhu českého akademického malíře, grafika a ilustrátora Václava Špály;
- na vnitřním vybavení i na sochařské výzdobě (sochařské práce jsou umístěny při vstupu v kolonádě, ale i v obytných prostorech[4]) se podílel sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů a přední představitel dekorativismu profesor Jaroslav Horejc;
- severně od trojkřídlé budovy dal František Kavalír vystavět nový přízemní objekt se dvěma trakty a s podloubím ve tvaru kolonády (objekt sloužil původně jako tržnice pro okolní obyvatele, restaurace s kavárnou a spolkovými místnostmi[4]). Jeho vstupní mříž vyzdobil Jaroslav Horejc šesti alegorickými plastikami.
Po druhé světové válce sídlila v usedlosti Hřebenka zvláštní[3] škola a v 70. letech dvacátého století[3] pak mateřská školka.[5] V současné době (2016) slouží dvoukřídlá přízemní budova ke komerčním účelům (jako prodejna potravin). V hlavní trojkřídlé budově se bydlí a také slouží ke komerčním účelům. Od roku 2007 zde působila Vysoká škola Karla Engliše.[2] Od školního roku 2024/25 v budově našlo své sídlo Gymnázium Paměti národa, které se přestěhovalo z centra Prahy.
Remove ads
Památková ochrana
Hřebenka je památkou od 3. května 1958.[6] Památkově chráněno (od roku 1964[3]) je:
- Trojkřídlá budova čp. 107 vlastní usedlosti s nádvořím;[6]
- Objekt s kolonádou se vstupním portikem (s mřížovými vraty a s tympanonem s figurální plastickou výplní);[6]
- Altán (s větrníkem ve tvaru figury na střeše altánu);[6]
- Zahrada;[6]
- Busta imperátora (v zahradě na parcele číslo 3365);[6]
- Pozemky parcel číslo 3361, 3364, 3365, 3366, 3367 a 3368.[6]
V usedlosti jsou cenné drobné architektonické a uměleckořemeslné prvky (dlažby, zábradlí, mříže, kování).[6]
- Pam Katalog - Národní památkový ústav
- MonumNet - Informační systém Monum Net Národního památkového ústavu
- MIS - Matainformační systém Státního památkového ústavu.
- Hřebenka
Přízemní objekt se dvěma trakty
Vchod do "hlavní" budovy
Pohled z nádvoří
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads