HMS Courageous (50)

	HMS Courageous po přestavbě na letadlovou loď
Základní údaje
Typ	letadlová loď
Třída	Glorious
Zahájení stavby	18. března 1915
Spuštěna na vodu	5. února 1916
Uvedena do služby	leden 1917
Osud	17. září 1939 potopena ponorkou U 29
Poznámka	loděnice Armstrong Whitworth
Takticko-technická data
Výtlak	22 700 t
Délka	239,6 m
Šířka	24,7
Ponor	7,1
Pohon	4 turbínová soustrojí; 18 kotlů; 66 240 kW
Rychlost	31,6 uzlu
Pancíř	paluba 25 mm; boky až 76 mm; velitelská věž 229 mm; věže 229 mm
Výzbroj	(po dokončení):; 4× 381 mm (2×2); 18× 102 mm; 2× 76 mm; 14× torpédomet
Letadla	48

HMS Courageous (50) byla válečná loď Royal Navy třídy Glorious. Spolu se sesterskou lodí HMS Glorious byla koncipována jako velký bitevní křižník určený pro službu v mělkých vodách Baltského moře. Předpokládalo se, že zde budou efektivní těžkou podporou britských lehkých sil. Třetí jednotka – HMS Furious, se lišila výzbrojí a nakonec byla postavena podle upraveného projektu, se vzletovou palubou na přídi. Stavba všech tří jednotek byla iniciativou britského admirála Fishera, který stál například u zrodu dreadnoughtů.

Stručná fakta Základní údaje, Typ ...

Courageous se vyznačovala silnou výzbrojí čtyř 381 mm děl ve dvoudělových věžích a téměř chybějícím pancéřováním. Konstrukce lodi odpovídala spíše lehkým křižníkům, zatímco výtlak a výzbroj naopak těm bitevním. Ambiciózní projekt se ale v boji nijak neosvědčil a ukázal se být slepou uličkou ve vývoji válečných lodí. I lehké křižníky nepřítele je mohly vážně ohrozit a proti bitevním lodím byly téměř bezbranné. Dne 17. listopadu 1917 se Courageous, společně se sesterskou Glorious a bitevním křižníkem HMS Repulse, účastnil druhé bitvy u Helgolandské zátoky. Právě tato bitva ukázala, že bojová hodnota takto koncipovaného plavidla byla přeceněna.

V roce 1920 bylo rozhodnuto přestavět všechny tři lodě třídy Glorious na plnohodnotné letadlové lodě. Přestavba Courageous byla dokončena v březnu roku 1928. Nástavby a výzbroj nahradil hangár pro 48 letounů zabírající bezmála celou délku lodě (věže byly později použity u bitevní lodi HMS Vanguard). Předních 18 metrů hangáru tvořilo nekrytou palubu, z níž mohly vzlétat pomalé letouny jako byl dvouplošný torpédový bombardér Fairey Swordfish. Nad hangárem byla hladká letová paluba se dvěma velkými výtahy.

Všechny tři lodě sloužily po celá třicátá léta a v době vypuknutí druhé světové války tvořily páteř britských námořních leteckých sil. Courageous byla v prvních dnech války, přesněji 17. září 1939, na protiponorkové hlídce u Irského pobřeží, zasažena dvěma torpédy německé ponorky U-29 typu VII a potopila se. Byla první válečnou lodí Royal Navy, ztracenou v druhé světové válce (první civilní ztrátou byla o něco dříve pasažérská loď Athenia).

HMS Courageous (50)

Letadla

Literatura

Externí odkazy

Wikiwand - on