Haldy (seriál)

Haldy jsou československý televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1974 vysílala. Šestidílný seriál je adaptací románu Haldy spisovatelky Anny Marie Tilschové, podle scénáře Otto Zelenky jej natočil režisér Alois Müller. Pojednává o sociálních konfliktech a osudech dělníků i podnikatelské elity na Ostravsku během první světové války.

Haldy
Žánry	drama historický
Formát	seriál
Předloha	román Haldy
Dramaturgie	Karel Wojnar
Scénář	Otto Zelenka
Režie	Alois Müller
Hrají	Lenka Termerová Tomáš Töpfer Štěpánka Ranošová Martin Růžek Marie Drahokoupilová Vlasta Vlasáková Svatopluk Matyáš Karel Vochoč Zdeněk Hradilák
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Počet řad	1
Počet dílů	6 (seznam dílů)
Obvyklá délka	55–75 min
Produkce a štáb
Kamera	Jaromír Zaoral
Hudba	Zdeněk Liška
Produkční společnost	Československá televize
Premiérové vysílání
Stanice	I. program
Formát obrazu	černobílý, 4 : 3
Vysíláno	23. května 1974 – 27. června 1974
Haldy na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ Portál Televize Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh

Během první světové vály panuje v letech 1916–1918 na Ostravsku hlad a bída. Mladá Anka Tichuňová, která se dosud starala o svého otce opilce, nastoupí do služby v rodině generálního ředitele železáren Perutze, kde je svědkem i milostné aférky ředitelovy manželky. O Anku stojí její kamarád Francek, ona si však začne s řezníkem Dominikem, což si však Francek nedá líbit.

Obsazení

• Lenka Termerová jako Anka Tichuňová, služebná u Perutzů
• Tomáš Töpfer jako Francek, hutník a kamarád Anky
• Štěpánka Ranošová jako Franckova matka
• Martin Růžek jako Perutz, generální ředitel železáren
• Marie Drahokoupilová jako Irma Perutzová
• Vlasta Vlasáková jako Perutzová, matka Irmy
• Svatopluk Matyáš jako Kleiner, inženýr a milenec Perutzové
• Karel Vochoč jako Josef Chalupa, dělník
• Zdeněk Hradilák jako Dominik, řezník a hospodský

Produkce

Seriál Haldy vznikl podle stejnojmenného románu,^[1] který v roce 1927 napsala Anna Maria Tilschová.^[2] Z rozsáhlého literárního díla s množstvím postav musel scenárista Otto Zelenka vybrat hlavní myšlenky, střety a dějové linky, jež upravil do podoby šestidílného seriálu, který v ostravském televizním studiu natočil režisér Alois Müller.^[3][4] Natáčení probíhalo v roce 1973, v září a říjnu toho roku byly provedeny filmové dotáčky v exteriérech.^[5] Do hlavních rolí Anky a Francka byli obsazeni Lenka Termerová a Tomáš Töpfer.^[4]

Hudbu napsal Zdeněk Liška.^[4]

Vysílání

Seriál Haldy uvedla Československá televize na I. programu od května do června 1974. První díl měl premiéru 23. května 1974,^[6] další následovaly v týdenní periodě, takže poslední část byla odvysílána 27. června 1974.^[7] Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce od 55 do 75 minut byly ve 20.00 hodin nebo ve 20.10 hodin.

Seznam dílů

Č. v seriálu	Režie	Scénář	Datum premiéry
1	Alois Müller	Otto Zelenka	19740523a23. května 1974
2	Alois Müller	Otto Zelenka	19740530a30. května 1974
3	Alois Müller	Otto Zelenka	19740606a6. června 1974
4	Alois Müller	Otto Zelenka	19740613a13. června 1974
5	Alois Müller	Otto Zelenka	19740620a20. června 1974
6	Alois Müller	Otto Zelenka	19740627a27. června 1974

Přijetí

Podle hodnocení prvních dílů v týdeníku Květy měl scenárista Otto Zelenka náročný úkol zhustit rozsáhlý románový prostor do šesti dílů, ale v seriálu se ne všude „podařilo překlenout úskalí popisnosti“, „zcelit [sic] pro televizi rozdrobenou románovou kompozici v […] plynulý celek“ a uvést v život zejména masové scény, které dýchaly spíše jevištěm.^[3] Komentář v Rudém právu pochválil kameru i televizní adaptaci jako celek, která dle autora „zachovává […] neopakovatelné ovzduší kraje uhlí a železa“ a „na jeho pozadí […] kreslí velké střetnutí proletariátu a kapitálu“.^[1] Ladislav Egert v celkovém hodnocení seriálu v Rudém právu uvedl, že scenáristovi Zelenkovi se podařilo „vykreslit atmosféru a poslání románu v několika příbězích rodin a jejich osudů, svědectví doby v několika základních konfliktech a ostrých ideových střetnutích“, avšak méně úspěšný byl v případě vytváření „skutečného, lidského jednání“ u některých „dělnických a měšťáckých typů“ a u potlačení „drobnokresebné naturalistické tříště“, vycházející z autorského stylu Tilschové, poplatného i době vydání románu. Jako celek však byly Haldy podle Egerta úspěšným dílem, a to i zásluhou ostatních tvůrců, v čele s režisérem Aloisem Müllerem, a herců, z nichž řada ostravských umělců se objevila na televizní obrazovce poprvé.^[2] Recenze v týdeníku Tvorba obsahovala negativnější zhodnocení. Její autor nacházel nedostatky jak v Zelenkově scénáři, tak v Müllerově režii, pozitivně se ale stavěl ke kameře Jaromíra Zaorala, hudbě Zdeňka Lišky či hereckým výkonům Lenky Termerové, Tomáše Töpfera, Karla Vochoče, Martina Růžka a Jozefa Čierného.^[8]