Hasan-ibn-Sabbáh

Hasan-ibn-Sabbáh (persky حسن صباح‎), na západě zvaný Stařec z hory, (přibližně 1050^? – 12. června 1124) byl náboženský a vojenský vůdce, zakladatel Nizárijsko-ismá'ílítského státu a hnutí Asasínů.

Hasan-ibn-Sabbáh
Rodné jméno	الحَسن بن عَلي بن مُحمد الحِميري
Narození	1037 Qom
Úmrtí	12. června 1124 (ve věku 86–87 let) Alamút
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Místo pohřbení	Hassan Sabbah's mausoleum
Bydliště	Alamút (1090–1124) Albánie Alexandrie Káhira Dámghán Arménie Silvan Damašek Ray Isfahán Qom
Alma mater	Al-Azhar House of Knowledge
Povolání	náboženský vůdce, vojevůdce, politik, guvernér, bylinkář, spisovatel, autor autobiografie, da'i, teolog, fakíh, astronom, astrolog, matematik a filozof
Zaměstnavatel	Alamut Library
Nábož. vyznání	Isná ašaríja (do 1054) Nizari Isma'ilism (od 1054)
Funkce	da'i (1081–1090) Lord of Alamut (1090–1124)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se do ší'itské rodiny v Qomu kolem roku 1050, později žil ve městě Rej.^[1] V sedmnácti letech konvertoval k ismá'ílíje. Zajímal se o astronomii, matematiku a filozofii;^[2] hodně cestoval, navštívil například Arménii, Damašek a Káhiru. V roce 1090 se se svými přívrženci zmocnil hradu Alamút na severu dnešního Íránu.^[3] Tím vznikl asasínský stát, který se postupně sítí pevností rozšířil do oblastí Persie a Sýrie. Sám pevnost neopustil až do své smrti v roce 1124.

Je zmiňován v několika dílech Williama Burroughse, včetně knih Nova Express (1964), Města rudých nocí (1981), Místo slepých cest (1983) a Západní země (1987).