Heinrich Müller (gestapo)

Heinrich Müller (28. dubna 1900, Mnichov – datum úmrtí neznámé, pravděpodobně začátkem května 1945, Berlín) byl v letech 1939–1945 šéfem gestapa a v roce 1939 iniciátorem přepadení radiostanice v Gliwicích. V řadách SS obdržel hodnost SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei.

Heinrich Müller
Narození	28. dubna 1900 Mnichov
Úmrtí	1. května 1945 (ve věku 45 let) nebo 2. května 1945 (ve věku 45 let) Berlín
Povolání	policista, politik, pilot a Gestapo employee
Zaměstnavatel	Gestapo
Ocenění	Kříž cti Vojenský záslužný řád Zlatý stranický odznak medaile Na památku 13. března 1938 spona k Železnému kříži … více na Wikidatech
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí, první světová válka a počátky u policie a SS

Syn Aloise Müllera, úředníka četnictva, narodil se v Mnichově. Po základní školní docházce nastoupil do učení na leteckého mechanika, které ukončil v roce 1917 a hned poté nastoupil na krátkou dobu do firmy Bayerische Flugzeugwerke. V červnu 1917 vstoupil do válečného letectva, kde sloužil jako pozorovatel pro dělostřelectvo. Z armády byl propuštěn v listopadu 1919 jako Unteroffizier (desátník).

Po válce se rozhodl vstoupit do služeb bavorské policie v Mnichově, se kterou se účastnil potlačení komunistických demonstrací a byl svědkem toho, jak stoupenci revoluční armády Bavorské republiky rad vraždili rukojmí. Z této zkušenosti začala pramenit jeho celoživotní nenávist ke komunismu. V roce 1929 se stal policejním tajemníkem a v roce 1933 byl již kriminálním inspektorem. Při službě na politickém oddělení mnichovské policie se seznámil s mnoha nacistickými představiteli, jako například s Heinrichem Himmlerem nebo Reinhardem Heydrichem.

Poté, co se nacisté dostali v roce 1933 k moci, byl povolán Heydrichem pod jeho vedení do SD. V roce 1934 vstoupil do SS. Díky doporučení od Heydricha zaznamenal v gestapu velmi rychlý postup, od roku 1939 se stal jeho šéfem. V té době získal svoji přezdívku „Müller od Gestapa“. V roce 1939 byl společně s Heydrichem organizátorem fingovaného přepadení radiostanice v Gliwicích.

Válka

vpravo Heinrich Müller.

V lednu 1942 se zúčastnil konference ve Wannsee, na níž se rozhodlo o masovém vyvraždění Židů. V roce 1942 odhalil a infiltroval odbojovou a špionážní síť Rudou kapelu. Začátkem roku 1943 začal podezřívat admirála Canarise, šéfa Abwehru z protistátní činnosti, ale na rozkaz Himmlera musel tuto kauzu odložit. Po 20. červenci 1944 vedl vyšetřování spiknutí proti Hitlerovi, které vyústilo v zatčení asi 5000 lidí a popravě 200 z nich.

Na konci války v Evropě stále zůstal v Hitlerově bunkru v Berlíně, kde byl spatřen naposledy 30. dubna 1945. Dnes existují čtyři domněnky o tom, co se následně stalo:

• Müller byl zabit nebo se zabil a jeho tělo nebylo do dnešních dnů nalezeno, tj. podobný případ jako s Martinem Bormannem.
• Müller se dostal z obklíčeného Berlína a schoval se do ústraní (např. Jižní Amerika), kde nebyl ani po své smrti odhalen.
• Müller byl rekrutován a s novou identitou začal pracovat jako tajný agent v USA nebo Sovětském svazu. Podobný případ jako s Reinhardem Gehlenem.
• Müller byl pohřben v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.^[1]

Obraz v kultuře

Heinrich Müller je jednou z hlavních postav sovětského televizního seriálu Sedmnáct zastavení jara, kde ho hrál Leonid Broněvoj. Zatímco jiní čelní nacističtí představitelé jsou v seriálu zobrazeni poměrně přesně, seriálový Müller má s historickým společné jen jméno a hodnost, autoři seriálu totiž neměli o jeho osobě dostatek informací.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Gefreiter – červen, 1917
• Unteroffizier – červen, 1918
• SS-Untersturmführer – duben, 1934
• SS-Obersturmführer – 4. července, 1934
• SS-Standartenführer
• SS-Oberführer
• SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei
• SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei – 9. listopad, 1941

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž válečného záslužného kříže s meči – 15. listopad, 1944
• Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
• Královský bavorský pilotní odznak (První světová válka)
• Královský bavorský válečný záslužný kříž II. třídy s meči a korunou (První světová válka)
• Spona k pruskému železnénu kříži I. třídy – 29. říjen, 1940
• Spona k pruskému železnénu kříži II. třídy – 29. říjen, 1940
• Zlatý stranický odznak – 31. květen, 1939
• Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
• Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
• Kříž cti
• Medaile za Anschluss
• Sudetská pamětní medaile
• Sportovní odznak SA v bronzu
• Policejní služební odznak ve zlatě
• Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
• Německý olympijský odznak I. třídy