Helena Zmatlíková

Helena Zmatlíková, rozená Wehrbergerová (19. listopadu 1923, Praha – 4. dubna 2005, Praha), byla česká malířka a ilustrátorka. Ilustrovala přibližně 250 knížek, hlavně pro děti.

Helena Zmatlíková
Rodné jméno	Helena Wehrbergerová
Narození	19. listopadu 1923 Praha-Nové Město Československo Československo
Úmrtí	4. dubna 2005 (ve věku 81 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	ilustrátorka a malířka
Příbuzní	Pavel Rychetský (synovec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Hrob Heleny Zmatlíkové na pražském Vyšehradském hřbitově

Život

Studovala nejprve na soukromé Ukrajinské akademii u Grigorije Musatova, později přešla na Rotterovu školu kresby a propagační grafiky. Své studium dokončila ve škole volné a užité grafiky, knižního a reklamního umění Officina Pragensis (v roce 1942). Již během studií si přivydělávala jako módní kreslířka. Po studiích nejprve pracovala v ateliéru Melantrich, pak se osamostatnila, ale nakonec přešla pod nakladatelství Albatros jako jeho kmenová ilustrátorka. Soustavně se vydávání knížek s jejími ilustracemi věnuje nakladatelství Artur^[1].

Za své dílo získala řadu ocenění za nejkrásnější knížku. Podílela se i na Světové výstavě v Bruselu 1958.

Známé jsou její ilustrace Honzíkovy cesty od Bohumila Říhy a dětských knížek od Eduarda Petišky. Podobně známé jsou i Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové. Mezi její nejoblíbenější knížky patřilo Aškenazyho Putování za švestkovou vůní, Collodiho Pinocchiova dobrodružství a Malý princ od A. de Saint-Exupéryho. Kromě knih ilustrovala i mnoho leporel pro nejmenší. Pracovala i na animovaných filmech, například na večerníčku Domeček u tří koťátek.

Knihy, které ilustrovala, byly překládány do mnoha jazyků a vycházely v zahraničí i s původními ilustracemi, takže je znají děti takřka na celém světě.

Jejím synovcem je právník a politik Pavel Rychetský.^[2] Její syn Ivan Zmatlík byl ženatý s herečkou Kateřinou Macháčkovou, se kterou má dceru Helenu.

Místem jejího posledního odpočinku je Vyšehradský hřbitov v Praze.

Vyznamenání a ocenění

• Cena za nejkrásnější knihu roku
  • za rok 1957: Za pohádkou kolem světa (autor Vítězslav Kocourek)
  • za rok 1958: Se zvířátky kolem světa (Vítězslav Kocourek)
  • za rok 1958: Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti. Starej zákon a proroci (Roark Bradford)
  • za rok 1992
• 1958 spoluúčast na Světové výstavě Brusel – zlatá medaile
• 1968 cena Zorničky
• 1971 cena nakladatelství Albatros
• 1972 cena ministerstva kultury NDR
• 1972 cena za dětskou kulturu Tokio
• 1975, 1977, 1978 cena Marie Majerové
• 1979 cena dětského diváka Paví pero – Bezručova Opava
• 1992 cena Nejlepší učebnice roku a další