Hendrick van Balen
vlámský malíř (1575-1632) From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Hendrick van Balen či Hendrick van Balen I. (asi 1573–1575, Antverpy – 17. července 1632, Antverpy) byl vlámský barokní malíř a návrhář vitráží. Hendrick van Balen se specializoval na malé kabinetní obrazy, často malované na měděný podklad. Jeho oblíbenými tématy byly mytologické a alegorické scény a v menší míře i náboženská témata. Umělec hrál důležitou roli při obnově vlámského malířství na počátku 17. století a byl jedním z učitelů Anthonyho van Dycka.[1]
Remove ads
Životopis
Hendrick van Balen se narodil v Antverpách. Datum jeho narození není známo, ale je jím pravděpodobně rok 1573, chybí totiž záznamy o narozeních v kostele sv. Jiří v Antverpách pro daný rok. Jeho rodiči byli obchodník Willem van Balen a Machteld van Alten. Jeho rodina byla dobře zajištěná, a tak mohla nechat Hendricka studovat, což zahrnovalo i studium několika jazyků.[2]

Van Balen byl žákem Adama van Noorta a pravděpodobně také Maertena de Vos. Členem antverpského cechu Svatého Lukáše se stal v letech 1592–1593 ve věku 17 let. V letech 1608–1609 byl druhým děkanem cechu a v letech 1609–1610 prvním děkanem.
V letech 1595 až 1602 cestoval po Itálii a studoval italské umění[3] Ačkoli o jeho italské cestě nejsou žádné záznamy, po svém návratu do Antverp se stal členem gildy romantiků. Podmínkou členství bylo, že každý člen gildy navštívil Řím. V roce 1613 se v gildě stal děkanem.

V roce 1605 se Hendrick van Balen v Antverpách oženil s Margriet Brierovou (nebo „de Brierovou“). Pár měl 11 dětí a tři z jejich synů se stali malíři: Jan van Balen, Gaspard van Balen a Hendrick van Balen mladší. Jeho dcera Maria se provdala za malíře Theodoora van Thuldena.[1] V roce 1613 doprovázel Petera Paula Rubense a Jana Brueghela staršího na diplomatické misi do Nizozemska. Zde se setkali s Hendrickem Goltziusem a dalšími umělci z Haarlemu.[4]
Van Balen vedl úspěšný ateliér po více než 30 let a měl mnoho žáků. Byl učitelem svého syna Jana van Balena i dalších předních vlámských malířů Anthonyho van Dycka a Franse Snyderse. Byl současníkem některých z nejznámějších vlámských umělců, jako jsou Rubens a Jan Brueghel starší.[5]
Remove ads
Dílo
Všeobecně
Hendrick van Balen se specializoval na malé kabinetní obrazy, často malované na měděný podklad. Jeho oblíbenými tématy byly mytologické a alegorické scény a v menší míře i náboženská témata. Vytvořil také řadu návrhů vitráží.[6]
Zatímco ve své pozdější kariéře jasně upřednostňoval menší měřítko, ve svých počátcích namaloval řadu velkých oltářních obrazů. Ty ukazují vliv jeho učitele Adama van Noorta. Jeho pozdější oltářní obrazy s bohatou a subtilní paletou vypadají, že byly namalovány až po příchodu van Dycka do jeho ateliéru. Mytologické a biblické scény Hendricka van Balena byly obvykle malovány na malé, mnohdy měděné desky. Nahé postavy v mytologických či náboženských scénách často zasazoval do idylického prostředí. Van Balen byl také krajinář.[1]
Van Balen často spolupracoval s dalšími umělci jako Joos de Momper, Abraham Govaerts, Jan Tilens, Gaspar de Witte, Jan Brueghel starší i Jan Brueghel mladší a Rubens.[4]

Anthony van Dyck vytvořil několik jeho portrétů: černou křídovou kresbu (1627-1632, Muzeum J. Paula Gettyho), která je studií van Dyckovy ikonografie, série výtisků slavných lidí a dvou olejových skic grisaille (asi 1630, Boughton House, Northamptonshire, Velká Británie; a 1634–1635, soukromá sbírka).[7][8][9]
Girlandové obrazy
Hendrick van Balen se podílel na vývoji žánru girlandových obrazů, které obvykle zobrazují květinový věnec kolem náboženského výjevu či portrétu uctívané osoby. Spolu s Janem Brueghelem starším namaloval kolem roku 1607–1608 první známý girlandový obraz pro italského kardinála Federica Borromea, vášnivého sběratele umění a katolického reformátora. Borromeo požadoval, aby obraz reagoval na ničení obrazů Panny Marie v předchozím století, tak zvaný ikonoklasmus, spojil tak oba jeho zájmy:katolickou reformu a umění. Brueghel, specialista na zátiší, namaloval květinový věnec, zatímco van Balen namaloval obraz Panny Marie.[10]

Žánr girlandových obrazů byl inspirován kultem úcty a oddanosti Panně Marii převládající u habsburského dvora (tehdy vládců nad jižním Nizozemskem) a hlavně v Antverpách. Girlandové obrazy vznikaly obvykle spoluprací mezi malířem zátiší a malířem figur. Žánr byl zpočátku spojen s protireformačním hnutím.[11]
Příkladem společného girlandového obrazu, který vytvořil s Janem Brueghelem starším, je obraz Girlanda z ovoce obklopující Kybelé přijímající dary od personifikace čtyř ročních období. Existují dvě verze: jedna v Belgii ve sbírce "Belfius Art Collection a druhá v muzeu umění v Mauritshuis v Haagu.[12] Obě verze jsou autorizované ale malé rozdíly mezi nimi naznačují, že obraz ve sbírce Belfius je původní verzí.[13] O medailonu ve středu se tradičně tvrdí, že zobrazuje Kybelé, starou frygickou bohyni Země a přírody, jak bylo dílo popsáno v roce 1774, kdy byla provedena katalogizace sbírek Williama V., prince Oranžského v Haagu.[14] Někteří historici navrhují jinou identifikaci figury ve středu obrazu. Mohlo by se jednat o římskou bohyni zemědělství, obilnin, plodnosti a mateřství, bohyni Ceres. Jako důvod se uvádí, že bohyně v medailonu nemá žádný z atributů tradičně spojovaných s bohyní Kybelé.[13] Kolem medailonu je namalován věnec z květin, zeleniny a ovoce - pocta bohyni a óda na hojnost a plodnost. Van Balen namaloval medailon, zatímco Brueghel maloval bohatou girlandu, okolní postavy a četná zvířata.[15]
Na girlandovém obrazu z let 1620-1630 Věnec z květin a ovoce s centrální kartuší zobrazující Svatou rodinu spolupracoval s malířem zátiší Jacobem Foppensem van Es. (Musée des Beaux-Arts d'Orléans). Hendrick van Balen pravděpodobně maloval kartuše, zatímco Foppens van Es maloval girlandu z ovoce a květin.[16]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads