Herálec (okres Havlíčkův Brod)

Herálec (německy Heraletz, Erharts (1401)) je obec 12 km jihozápadně od Havlíčkova Brodu a 7 km východně od Humpolce, nachází se v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel.

Herálec
Zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností	Havlíčkův Brod (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′51″ s. š., 15°27′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 152 (2025)[1]
Rozloha	28,67 km²[2]
Nadmořská výška	566 m n. m.
PSČ	582 55
Počet domů	539 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Herálec 257 582 55 Herálec u Havl. Brodu [e-mail]
Starosta	Stanislav Tecl
Oficiální web: www.heralec.cz
Herálec
Další údaje
Kód obce	568678
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec je poprvé zmiňována na listině papeže Honoria III. z roku 1226. V minulosti zde pravděpodobně stály tři tvrze, přičemž jednu, postavenou ve 12. století, jako centrum panství využíval Řád německých rytířů. Kolem roku 1306 vlastnil Herálec Jindřich I. z Rožmberka, v roce 1307 jej získal pražský biskup Jan z Dražic. Arcibiskupství drželo panství do husitských válek, následně jej získali Trčkové z Lípy, V roce 1602 panství koupil Kryštof Karel z Roupova; ten nechal tvrz přestavět a následně k Herálci připojil panství Humpolec.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Herálce^[4][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	2321	2343	2285	2316	2247	2228	2166	1796	1805	1535	1291	1130	1100	1153

Části obce

• Herálec
• Dubí
• Kamenice
• Koječín
• Mikulášov
• Pavlov u Herálce
• Zdislavice

V letech 1869–1900 a v letech 1961–1991 k obci patřil Boňkov a od 1. července 1974 do 23. listopadu 1990 také Slavníč.^[6]

Školství

• Základní škola a mateřská škola Herálec

Doprava

Je zde železniční stanice na trati Havlíčkův Brod – Humpolec.

Územím obce prochází dálnice D1 a silnice I/34 v úseku Humpolec – Havlíčkův Brod. Dále prochází katastrem silnice II/348 v úseku Rozkoš–Dubí–Herálec–Úsobí. Silnice III. třídy na území obce jsou:

• III/03418 Plačkov–Kamenice–Herálec
• III/13116 Krasoňov – Mikulášov – Pavlov u Herálce – III/3483
• III/34770 Čejov–Leština
• III/3481 spojující silnici II/348 se Zdislavicemi
• III/3482 Herálec–Boňkov
• III/3483 Herálec–Slavníč
• III 3484 ze silnice III/3483 na Skorkov
• III/3487 Herálec–Radňov
• III/3488 ze silnice III/3487 do Koječína

Pamětihodnosti

Zámek a městečko na kresbě Johanna Venuta z roku 1793

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Herálci (okres Havlíčkův Brod).

• Zámek Herálec
• kostel svatého Bartoloměje se hřbitovem
• Boží muka
• Socha svatého Floriána na návsi
• Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
• Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
• Sýpka

Osobnosti

• Adolf Kosárek (1830–1859), český malíř – krajinář
• Antonín Blaha – děd amerického astronauta Johna Blahy^[7]
• Jan Zábrana (1931–1984), básník, prozaik a překladatel