Herefordská mapa

Herefordská mapa je kruhová mapa světa (latinsky: mappae mundi) přibližně z roku 1280. Jedná se o jednu ze dvou nejznámějších ukázek kruhových map vrcholného středověku (druhou je Ebstorfská mapa),^[1] jejímž autorem je Richard z Haldinghamu a Laffordu. Herefordská mapa byla vytvořena jako oltářní obraz a v současnosti se nachází v Herefordské katedrále v Herefordu. Její průměr je 132 cm.^[1]

Herefordská mapa
Herefordská mapa světa
Datum vytvoření	1300
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Multimediální učebnice Dějiny kartografie Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně popisuje Herefordskou mapu následovně:^[2]

Herefordská mapa je menší než ebstorfská – má průměr 132 cm. Byla také oltářním obrazem a vznikla kolem r. 1280 jako dílo Richarda z Haldinghamu a Laffordu. Ve středu herefordské mapy je zobrazen Kristus při poslední soudu, na mapě najdeme babylónskou věž, obraz ráje, archy Noemovy atd. Vyznačuje se nejpodivnějším symbolismem, kde se prolínají mořské panny, jednorožci, draci s opicemi, velrybami a lvy. Ještě podivnější jsou bezhlaví muži s očima na hrudi, čtyřocí Etiopové a další nestvůry v řadě obrázků na africkém pobřeží. V jednom rohu sedí postava s papežskou tiárou, která má asi představovat Julia Caesara, jak dává písemný rozkaz nebo pověření třem filozofům k prozkoumání světa. Protože je to církevní mapa, je zde zastoupen ráj, vyhnání Adama a Evy, babylónská věž, apoštolové, satan odnášející zatracené i oblíbená představa, že Jeruzalém je centrem světa. Po stránce kartografické je herefordská mapa velmi primitivní, ukazuje hlubokou neznalost světa vůbec, ale i neznalost Anglie a Skotska, které by měl autor dobře znát. Na herefordskou mapu by se mělo pohlížet jako na literární památku, ve které je zachycen stav vědomostí ve 13. století.

Místa na mapě

Lokalizace míst Herefordské mapy

Detailní zobrazení Britských ostrovů

• 0 – ve středu mapy: Jeruzalém, nad ním je krucifix
• 1 – ráj obklopen zdí a ohnivý kruh
• 2 – Ganga a její delta
• 3 – bájný ostrov Taphana, někdy interpretován jako Srí Lanka nebo Sumatra
• 4 – řeky Indus a Tigris
• 5 – Kaspické moře a země Gog a Magog
• 6 – Babylón a Eufrat
• 7 – Perský záliv
• 8 – Rudé moře (vykresleno červeně)
• 9 – Noemova archa
• 10 – Mrtvé moře, Sodoma a Gomora, řeka Jordán přitékající z Galilejského jezera; nad tím Lotova žena
• 11 – Egypt a řeka Nil
• 12 – řeka Nil [?] nebo možná narážka na rovníkový oceán
• 13 – Azovské moře a řeky Don a Dněpr; nad tím zlaté rouno
• 14 – Konstantinopol, nalevo od ní je delta Dunaje
• 15 – Egejské moře
• 16 – nadrozměrná delta Nilu a maják v Alexandrii
• 17 – legendární norský Gansmir
• 18 – Řecko s horou Olymp, Athénami a Korintem
• 19 – chybně umístěná Kréta s minotaurovým kruhovým bludištěm
• 20 – Jaderské moře, Itálie s Římem a hexametrem Roma caput mundi tenet orbis frena rotundi [Říme, hlavo, drž otěže světa]
• 21 – Sicílie a Kartágo, opposing Rome, right of it.
• 22 – Skotsko
• 23 – Anglie
• 24 – Irsko
• 25 – Baleáry
• 26 – Gibraltarský průliv (Herkulovy sloupy)