Herodovská tetrarchie

Herodovská tetrarchie bylo krátkodobé uspořádání Judeje po smrti Heroda Velikého od roku 4 př. n. l. do 44 n. l., vzniklé poté, co si jeho Judské království mezi sebe rozdělilo několik rodinných příslušníků jeho rodu.

Herodovská tetrarchie ←  4 př. n. l.–44  →  →
Geografie      Herodes Archelaos      Héródés Antipas      Herodes Filip I.      Salome I.      Dekapolis
Hlavní město	Caesarea Philippi, Jeruzalém, Tiberias, Javne
Obyvatelstvo
Náboženství	judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Římská říše Římská říše
Státní útvary a území
Předcházející Herodovské království Následující Judea Království Chalcis

Po Herodově smrti následovaly nástupnické spory a zpochybňování Herodovy závěti. Římané však závěť potvrdili, takže si Herodovo království mezi sebe rozdělili Herodes Filip (tetrarcha 4 př. n. l. – 33/34 n. l., okrajové oblasti v Sýrii), Héródés Antipas (tetrarcha 4 př. n. l. – 39 n. l., Galilea a Perea), největší část Herodes Archelaos (etnarcha 4 př. n. l. – 6 n. l., Judsko, Samařsko, Idumea)^[1] a na své si přišla i Herodova sestra Salome, která se stala královnou nad Javne, Paralií a jižní Pereou. Deset měst se na západním břehu Jordánu zcela osamostatnilo a vytvořilo sdružení Dekapolis.