Šestinozí

Šestinozí (Hexapoda) jsou podkmen členovců zahrnující aktuálně 4 třídy: hmyz (Insecta), chvostoskoci (Collembola), vidličnatky (Diplura), hmyzenky (Protura).^[1][2]

Šestinozí
Enallagama cyathigerum
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda) Latreille, 1825
Třídy
vidličnatky (Diplura) hmyzenky (Protura) chvostoskoci (Collembola) hmyz (Insecta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morfologie

Šestinozí mají těla v délce od 0,5 mm do 300 mm, která se dělí na hlavu, hruď a zadeček.^[3][4]

Taxonomie a fylogenetické vztahy

Dříve byly všechny čtyři třídy zahrnuty v jediné třídě hmyz, dělené na podtřídy bezkřídlí a křídlatí. Později se ukázalo, že významnějším znakem než přítomnost křídel je struktura ústního ústrojí a hmyz byl členěn na podtřídu skrytočelistní (Entognatha) a jevnočelistní (Ectognatha), mezi které patřili všichni křídlatí a bezkřídlé šupinušky a rybenky. Původní podtřída bezkřídlých byla polyfyletická skupina, ale ani zbytek označovaný po vyčlenění šupinušek a rybenek ze skrytočelistných do hmyzu není vývojově jednotná skupina^[5] a proto jsou dnes tyto primitivní skupiny považovány za samostatné třídy na stejné taxonomické úrovni jako hmyz.

Fylogenetické vztahy těchto skupin byly dlouho nejisté a nebylo ani vyloučeno, že některé nejsou přirozené (Diplura).^[6] První analýzy byly založeny na morfologických embryonálních znacích;^[5] s postupným získáváním molekulárních dat z jaderných genomů a transkriptomů a mitochondriálních dat získávaly či ztrácely podporu různé fylogenomické hypotézy; naopak přirozenost šestinohých byla potvrzována stále věrohodněji. Protože hypotézy společného kladu hmyzenek a vidličnatek (Nonoculata) ani společného kladu chvostoskoků a hmyzu již v posledním desetiletí (od cca 2015) zvažovány nejsou, zůstaly pro popis bazálního větvené fylogenetického stromu šestinohých jako nadějné čtyři z nich:^[7]

1. hypotéza polytomických skrytočelistných, podle které se recentní hmyzenky, chvostoskoci a vidličnatky vyvinuli ze společného předka jako linie sesterská k linii recentního hmyzu
2. hypotéza sesterských chvostoskoků („Collembola-sister“), podle které chvostoskoci se odvětvili od linie vedoucí k recentnímu hmyzu jako první, poté hmyzenky a nejblíže hmyzu zůstala linie vidličnatek
3. hypotéza sesterských hmyzenek („Protura-sister“), podle které se hmyzenky odvětvily od linie vedoucí k recentnímu hmyzu jako první, a poté společná linie (klad) chvostoskoků a vidličnatek
4. hypotéza „Ellipura“ (někdy nesprávně citována jako Elliplura^[7]), podle které recentní chvostoskoci a hmyzenky tvoří součást kladu Ellipura (syn. Parainsecta), který je sesterskou skupinou společné linie (kladu) zahrnující vidličnatky a hmyz.

Studie z r. 2024 pak prakticky vyloučila první dvě hypotézy a jako nejpravděpodobnější potvrdila hypotézu sesterských hmyzenek^[7][8], kterou lze zobrazit následujícím kladogramem:

Hexapoda	Protura   Holomerentoma Entognatha v původním popisu   Diplura     Collembola       Insecta	Entognatha v současném vymezení

Úplně vyloučena není ani hypotéza Ellipura, která je výrazně starší (její historie sahá až do r. 1953^[9], i když původně byla pochopitelně založena pouze na morfologických znacích). I v současnosti (r. 2025) jí dávají podporu některé embryologické argumenty.^[7][10] Lze ji ilustrovat následujícícm kladogramem:

Hexapoda	Ellipura   Protura     Collembola     Cercophora   Diplura     Insecta	Entognatha v současném vymezení