Hlaváček jarní

Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je jedovatá vytrvalá rostlina, někdy také pěstovaná zahrádkáři a sběrateli pro svůj nápadný vzhled. Hlaváčků je asi 11 druhů (je uváděno až 30), všechny pochází z Eurasie. Hlaváček jarní je zřejmě nejznámější druh rodu.

Hlaváček jarní
Květ hlaváčku jarního
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď	pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod	hlaváček (Adonis)
Binomické jméno
Adonis vernalis L., 1753 Adonanthe vernalis (L.) Spach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Vědecké jméno hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Adonis byl mytický syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu „Červeně kvetoucí hlaváček (letní – Adonis aestivalis) vyrostl z krve krásného Adonise…“.^[1][2]

Popis

Velké žluté květy hlaváčku jarního zářící v bohatých trsech jsou těžko přehlédnutelné v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. Květy s 20 světlými okvětními lístky a 5 kališními lístky dosahují až 8 cm v průměru. Květy se žlutými prašníky jsou jednotlivé, přímé.

• Lodyha – Celá rostlina je lysá, nebo kratičce chlupatá, vysoká až 20 cm (někdy až 50 cm^[1]).
• Listy – Jsou dělené až niťovité, 2-3x zpeřené čárkovité úkrojky.
• Semeno – Kulovité plodenství se skládá z hustě stěsnaných kulovitých semen, nažek, až 5 mm dlouhých, a porostlých bílými chloupky s hákovitě zahnutým zobánkem. Semena rozšiřují mravenci (myrmekochorie). Rostliny vytvářejí hnědočerný oddenek.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis), listy

Výskyt

Hlaváček jarní na svazích kopce Milá

V Česku jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích a stráních v okolí Pálavy, teplé nejjižnější části Moravy. Na Moravě je známá lokalita Pouzdřanská step-Kolby bohatá i na další teplomilnou a suchomilnou květenu jinde vyhubenou zemědělstvím. Dále u kopce Náklo v přírodní památce Horky. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí.

Ve světě můžeme hlaváček jarní najít na suchých teplých loukách a stepích v Eurasii. V ostrůvkovitých populacích se objevuje od Španělska na západě přes Střední Evropu, na jihovýchodě Švédska a také v teplých nížinných oblastech Rakouska, Ukrajiny, Maďarska až po Sibiř.

Pokud jde o nadmořskou výšku, roste v planárním až kolinním stupni termofytika, v mezofytiku ojediněle.^[3]

Obsahové látky

• Glykosidy – Hlaváček obsahuje silné srdeční glykosidy^{[4][5][6][7][8][9][10]} např. Adonidin, Adonitoxin isomer k Convallotoxinu, Adonitoxigenin, Cymarin, Strofanthidin a jiné. Toxické glykosidy působí jako ochranné a zásobní látky a jsou obsaženy v buněčných šťávách.
• Jiné látky – rostlina také obsahuje flavonoidy (Adonivertiny). Saponiny, carotoidy, choliny, fytosteroly, pryskyřice a mastné kyseliny.

ilustrace Hlaváček jarní

Pěstování

Při pěstování vyžaduje propustnou půdu, světlé, sušší, slunečné místo. Množí se dělením v červnu.

Využití

• zahradnictví – Hlaváček jarní má využití omezeně jako dekorativní rostlina do skalek a výjimečně i záhonů. Je doporučována barevná kombinace s koniklecem Pulsatila vulgaris Rubra nebo modrým kosatcem Iris pumila.^[11]

• zdravotnictví – Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo jako kardiotonikum je někdy doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti, srdeční nedostatečnosti, zejména květ. Užití glykosidů může předepsat pouze lékař. Nesprávné použití může způsobit trvalé poškození zdraví nebo i smrt. Byla popsána řada otrav těmito drogami, ať už medicinálních, náhodných, nebo vražedných.^[10].Je sbírána nať až do rozpadu plodenství a ihned se suší. Nesmí se sušit na slunci. Sušená nať je účinná jeden rok, podle skladování se její účinnost liší. Dříve byl lidovými léčiteli užíván (podle dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek) k povzbuzení místo španělských mušek a kořen jako projímadlo, případně odvar z natě proti kolice.
• včelařství – Hlaváček je výbornou pylodárnou rostlinou. Včely sbírají pyl v citronově žlutých rouskách a v jarním období je pro ně zdrojem bílkovin, který podněcuje plodování včelstvev.^[12]