Hořiněves

Hořiněves (německy Horschenowes) je obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije zde 713^[1] obyvatel.

Hořiněves
Zámek v Hořiněvsi
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Smiřice
Obec s rozšířenou působností	Hradec Králové (správní obvod)
Okres	Hradec Králové
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°18′35″ s. š., 15°46′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	713 (2025)[1]
Rozloha	12,68 km²[2]
Nadmořská výška	267 m n. m.
PSČ	503 03, 503 06
Počet domů	256 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hořiněves 73 503 06 Hořiněves [e-mail]
Starostka	Jana Kuthanová
Oficiální web: www.horineves.cz
Hořiněves
Další údaje
Kód obce	570044
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Hořiněves se nachází v jižním úpatí Hořického hřbetu a v Chlumecké tabuli (v Libčanské a Velichovecké plošině) mezi údolími Trotiny a Bystřice. Na jihovýchodě stoupá kopec Rejdiště (317 metrů), který je také někdy nazýván Tumplac. Na jihozápad leží Svíb (330 metrů). Severně od obce je železnice ve směru Hněvčeves – Smiřice (vlak po ní jede výjimečně, po trati jezdí jenom někdy výletní historické lokomotivy).

Sousední obce jsou Vrchovnice a Jeřičky na severu, Lužany na severovýchodě, Račice nad Trotinou na východě, Sendražice na jihovýchodě, Neděliště a Máslojedy na jihu, Čistěves na jihozápadní, Benátky na západě, Třebovětice a Cerekvice nad Bystřicí na severozápadě.

Historie

První písemná zmínka o obci Hořiněves pochází z roku 1238.

Koncem 18. století zde po několik let sídlil krajský úřad Hradeckého kraje.^[4]

V roce 1881 sem byla přivedena železnice (trať Hněvčeves–Smiřice), první vlak vyjel v roce 1882. Majitel železnice Franz von Liebieg byl však tak zadlužen, že jeho majetek přešel v roce 1881 do císařského rodinného fondu. Po vzniku Československa bylo zboží Habsburků znárodněno. V období Protektorátu Čechy a Morava obec obdržela název „hořící vesnice“. ^[zdroj?]

Od roku 1949 do roku 1960 byla obec v okrese Jaroměř. Od 1. ledna 1961 patří obec do okresu Hradec Králové.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 464	1 635	1 672	1 404	1 367	1 252	1 132	824	803	786	785	732	686	662	685
Počet domů	203	205	213	212	212	210	223	228	211	212	202	245	252	253	256

Obecní správa

Části obce

• Hořiněves
• Jeřičky
• Želkovice
• Žíželeves

V letech 1951–1957 a od 1. července 1980 do 30. června 1990 k obci patřily i Benátky a od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 také Račice nad Trotinou a Vrchovnice.^[7]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.^[8]

Pamětihodnosti

• kostel svatého Prokopa, barokní stavba z roku 1707 vybudovaná na místě gotického kostelíku
• Zámek Hořiněves, z období baroka na místě gotické tvrze
• Rodný dům Václava Hanky – rodný dům Václava Hanky, původně zájezdní hostinec
• socha svatého Jana Nepomuckého
• socha svatého Františka z Pauly
• Hořiněveské lípy
• Hoříněvská bažantnice

Významní rodáci

• Jan Neplach (1322–1371), opatovický opat a kronikář
• Jan Václav Gallas (1671–1719), diplomat, místodržící a neapolský místokrál
• Václav Hanka (1791–1861), spisovatel a jazykovědec
• Otakar Jedlička (1845–1883), lékař a spisovatel

Galerie

• 
  Rodný dům Václava Hanky
• 
  Hořiněves; zámek, zahradní průčelí
• 
  Hořiněves; kostel svatého Prokopa
• 
  Hořiněves; socha svatého Františka z Pauly
• 
  Hořiněveské lípy