Horákův buk

Horákův buk poblíž Lhot u Potštejna v okrese Rychnov nad Kněžnou (taky známý pod názvy Horákovský buk, Veliký buk nebo Buk hraběte Kinského) je starý mohutný památný strom. Svému vzrůstu a jedinečnosti vděčil nejen řadě příběhů, které se o něm vyprávějí, ale i ochraně již v polovině 19. století. Do svého zániku byl největším žijícím bukem České republiky.^[2]

Památný strom (zaniklý) Horákův buk
kolem roku 1930
Druh	buk lesní Fagus sylvatica[1]
Evidenční č.	101437 (8237)
Zánik	2006
Ochrana	od 19. století
Poloha
Kraj	Královéhradecký
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Obec	Lhoty u Potštejna
Katastr	Lhoty u Potštejna
Souřadnice	50°3′15,7″ s. š., 16°17′7,91″ v. d.
Horákův buk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní údaje

• název: Horákův buk, Horákovský buk^[3], Veliký buk^[3], Buk hraběte Kinského^[4]
• výška: 36 m (1940)^[3], 37 m (1980)^[1], 37 m (1993)^[5]
• obvod: 650 cm (1916)^[3], 720 cm (1940)^[3], 750 cm (1980)^[1], 750 cm (1993)^[5]
• věk: 350-400 let (1940)^[3]
• zdravotní stav: 4 (1993)^[5]
• chráněn: v 19. století Kinskými, ve 20. stol. Pam. úřadem Praha, státem od 4. 12. 1980
• sanace: před rokem 1940
• souřadnice: 50°3'15.525"N, 16°17'8.675"E (poloha)

Stav stromu a údržba

Ve 30. letech 20. století byl buk popisován jako 37 metrů vysoký, s obvodem 675 centimetrů, průměrem 215 centimetrů, plochou koruny 700 m² a dřevní hmotou 40 m³. O strom se starali Kinští, ve 40. letech (za Františka Kinského) byla koruna upevněna vazbou, trhliny v kořenech vyplombovány a plocha po odlomené větvi zakryta. Zdravotní stav byl vynikající.^[3]

V roce 1993 byl buk ještě živý, ale již chřadnul, v roce 2006 se rozlomil, zůstal jen pahýl kmene s poslední živou větví, která zanedlouho také odumřela.^[6] V roce 2009 je strom uváděn jako mrtvý.

Historie a pověsti

Strom od původního vlastníka (místního rolníka) vykoupil hrabě Josef Kinský a zakázal jeho pokácení.^[3] Ferdinand d'Este prohlásil, že tento je ze všech buků, které za svůj život po Evropě viděl, vůbec tím nejkrásnějším.^[4]

Říká se, že o půlnoci k buku přibíhají tři psi a jen na hodinu se promění ve tři krásné panny. Prý to bylo prokletí-trest dcer pána z Valečova za to, že ubližovaly lidem.^[4] Příběh se ale vypráví různě: Zakletých panen z Valečova bylo 12, smečka psů je doprovázela a buk obcházely od jedenácté do půlnoci. Nebo snad panny byly jen dvě, přes den byly psi a přes noc lidmi... A prý se i nehezky mstily, zbloudilého kováře z Porub ztrestaly tak, že sotva domů dolezl.^[3]

Prokletí prý potrvá do zániku stromu.^[7] Strom již nežije, ale stále stojí. Jestli musí i padnout už pověst neuvádí. Také se ale povídalo, že zakleté panny zmizely, když lidé ke stromu na sloupek umístili svatý obrázek. Obrázek svatého Josefa tu býval, ale přímo na kmeni a na památku hraběte Josefa Kinského, který strom uchránil od zkázy.^[3]

Proč má buk přízvisko Kinského je z příběhů zřejmé, ale poněkud se vytratil původ přízviska Horákův. Mělo jít o tajného českého bratra, ale jak jeho osoba s bukem nebo místem souvisela, jasné není.

Památné a významné stromy v okolí

• Svídnická borovice (6 km SZ)
• Erbenka (zaniklá borovice, 10 km SZ)

Památné stromy u Potštejna

• Potštejnská babyka (zanikla 8. 7. 1940)
• Hraniční buk Potštejn
• Lípy u kapličky (Brná)
• Buk u svatého Marka
• Lípy na hřbitově (Potštejn)
• Potštejnská hrušeň (zanikla)
• Stromy u svatého Vavřince (skupina jírovců a lip, 12 z původních 16)
• Dub u zámku
• Potštejnská alej (126 z původních 147 lip)