Starý zámek u Lulče

Starý zámek u Lulče je rozsáhlé pravěké hradiště u Lulče v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Lokalita byla osídlena od neolitu přes dobu bronzovou a laténskou až po středověk. Hradiště, které s rozlohou 55 hektarů patří k největším na Moravě, je chráněno jako kulturní památka.^[1]

Hradisko Starý zámek u Lulče
Poloha
Adresa	Luleč, Česko Česko
Nadmořská výška	360–390 m n. m.
Souřadnice	49°15′19,31″ s. š., 16°54′54,03″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	31060/7-3700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Prostor hradiště byl osídlen v neolitu příslušníky kultury s nálevkovitými poháry, badenské a jevišovické kultury. V době bronzové osídlení pokračovalo v období slezské fáze lužické kultury a znovu bylo hradiště osídleno v době laténské.^[2] Ve vrcholném středověku v sousedství kostela svatého Martina stál hrad Luleč, založený koncem třináctého století. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do druhé poloviny patnáctého století, kdy byl opuštěn.^[3] Počátkem dvacátého století byl pozůstatek hradu nazván Na Starém zámku.^[4]

Archeologie

Lokalita vykazuje znaky výrazného poškození způsobeného neorganizovanou skládku odpadu a zarůstáním vegetací, což komplikuje její archeologický výzkum a možnosti turistického využití.^[5]

Nejstarší archeologické nálezy z hradiště od roku 1877 získával V. Travenec a první publikace o ní vydali Jan Knies a Inocenc Ladislav Červinka v letech 1894 a 1896. Travenec publikoval své nálezy v roce 1904 a následně zhotovil dva plány lokality. Nálezy, k nimž patří 22 bronzových jehlic, jsou uloženy ve vyškovském muzeu a v Moravském zemském muzeu.^[2]

V roce 2016 byl do sbírek Muzea Vyškovska získán depot bronzových předmětů, označovaný jako Luleč 3, díky spolupráci s amatérskými archeology. Tento nález přináší nové poznatky o osídlení a kulturních aktivitách v této oblasti během doby bronzové.^[6]

Popis

Hradiště s rozlohou 55 hektarů leží v nadmořské výšce 360–390 metrů na ploché, mírně skloněné planině, která je součástí hřebene s vrcholem zvaným Nad Skálou. Strmé svahy převyšují údolí Rakovce až o osmdesát metrů. Opevnění nebylo datováno. Dochovalo se v několika úsecích tvořených zdvojeným valem a příkopem. Výška dochovaných valů se pohybuje od jednoho do 3,5 metru. Na jižní straně je fortifikační linie dokonce trojnásobná a její celková šířka dosahuje 25 metrů. Brána se nacházela 280 metrů od západního nároží.^[2]