Hrušky (okres Břeclav)

Hrušky (německy Birnbaum) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severovýchodně od Břeclavi a na železniční trati Přerov–Břeclav. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Hrušky
Kulturně společenské centrum ve středu obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Břeclav
Obec s rozšířenou působností	Břeclav (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°47′34″ s. š., 16°58′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 654 (2025)[1]
Rozloha	15,91 km²[2]
Katastrální území	Hrušky
Nadmořská výška	175 m n. m.
PSČ	691 56
Počet domů	613 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	U zbrojnice 100 691 56 Hrušky [e-mail]
Starostka	Bc. Jana Filipovičová
Oficiální web: www.hrusky.cz
Hrušky
Další údaje
Kód obce	584487
Kód části obce	48704
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle pověsti stála ve středu obce studna a hruška, která dala obci i název. Na obecní pečeti z roku 1622 je vyobrazena hrušeň se čtyřmi větvemi a plody. Na jedné z větví visí hrozen. Po stranách pečeti je kosíř a srp. Obec byla založena patrně na počátku 13. století podél cesty. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368.

Stejně jako okolí trpěla válčenými událostmi, jako například vpádem Bočkajovců na počátku 17. století. Na konci třicetileté války zůstalo z původních 52 gruntů pouze 48 a Hrušky patřily k nejzničenějším obcím na Břeclavsku. Na konci druhé světové války byla obec 13. dubna 1945 osvobozena Rudou armádou.

Hrušky byly součástí týneckého panství. Týnec se v 15. století připojil k břeclavskému panství, a to v roce 1638 koupili Lichtenštejnové, jejichž majetkem bylo do roku 1848. V letech 1868–1948 obec patřila k hejtmanství a později okresu Hodonín. Součástí břeclavského okresu jsou od roku 1949.

Dne 24. června 2021 zničilo tornádo několik desítek domů.^[4] U řady domů zůstaly jen obvodové zdi bez střech, kostel přišel o střechu i o věž.^[5]

Pamětihodnosti

• kostel sv. Bartoloměje z roku 1861 se zvonem s českým nápisem ze 17. století
• sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Michala a Nejsvětější Trojice
• pomník obětem první světové války z roku 1925 před budovou školy
• pamětní deska věnovaná paraskupině Clay
• archeologická lokalita zaniklé středověké vesnice Opatovice

Osobnosti

• Josef Taláb (1909–1942), příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, radiotelegrafista, palubní střelec. Zemřel 15. dubna 1942 při havárii bombardéru Vickers Wellington u nizozemské obce Boshoven. Pochován v Eindhovenu, hrob JJ 49.^[6]
• Rudolf Krejčí (1929–2018), českoamerický profesor filosofie a sociolog. Uchoval a zpřístupnil literární pozůstalost Jana Eskyma Welzla. Objevil i přesné datum Welzlova úmrtí.^[7][8]
• Bohumír Zháňal (1931–2020), atlet, olympionik^[9]
• Vladimír Malár (* 1976), fotbalista

Galerie

• 
  Kostel svatého Bartoloměje
• 
  Kostel svatého Bartoloměje po průchodu tornáda v červnu 2021
• 
  Základní škola
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Sklepní ulička
• 
  Železniční zastávka
• 
  Vinice
• 
  Kostel po rekonstrukci, srpen 2023
• 
  Škola po rekonstrukci, srpen 2023