Ignác Schiebl

Ignác Schiebl (8. května 1823 Plzeň^[1] – 2. března 1901 Plzeň^[2])^[3], uváděný i jako Hynek Schiebl,^[4] byl rakouský a český podnikatel, novinář a politik z Plzně, v 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Ignác Schiebl
Ignác (Hynek) Schiebl r. 1883
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1883 – 1889
Stranická příslušnost
Členství	staročeská strana
Narození	8. května 1823 Plzeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. března 1901 (ve věku 77 let) Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti	Jaroslav Schiebl
Profese	spisovatel, novinář, knihtiskař, publicista, podnikatel, politik, vydavatel a knihař
Commons	Ignác Schiebl
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel se starousedlé plzeňské rodiny.^[5] Vystudoval pět tříd gymnázia v Plzni a pak se u svého strýce vyučil knihtiskařem. Působil v Praze, Vídni, v Německu a Švýcarsku a od roku 1846 trvale pobýval v Plzni, kde se živil jako knihvazač a zapojil se do veřejného života. V roce 1847 zde spolupořádal první český ples Národní besedy, v roce 1848 se podílel na založení spolku Slovanská lípa. Měl také později podíl na vzniku místního spolku Hlahol, v němž od roku 1862 zasedal jako člen výboru. Spoluzakládal Měšťanskou besedu, byl intendantem městského divadla. Angažoval se i v podnikatelských sdruženích. V roce 1883 se stal prvním etnicky českým prezidentem plzeňské obchodní a živnostenské komory. Zastával také post starosty Občanské záložny. Spoluzakládal muzeum. Byl členem městského zastupitelstva a okresního zastupitelstva.^[3][5]

Výrazná byla jeho novinářská a publicistická činnost. Přispíval do Národních novin, Slovanské lípy, Večerních listů, Slovanu a Lumíru. V srpnu 1861 mu byla udělena koncese na provozování knihtiskařství. Roku 1862 pak převzal tiskárnu J. Michaela Schmida v domě čp. 160–161 v plzeňské Školní ulici a zároveň převzal i vydávání listu Pilsner Bote, který byl později přejmenován na Pilsner Reform). Roku 1866 se pokusil o vydávání českojazyčného regionálního listu Radbuza, ale periodikum zaniklo již po dvou měsících. Až v období let 1889–1893 se mu podařilo dlouhodoběji udržet list Nové plzeňské noviny.^[3][5]

V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Plzeň) do Českého zemského sněmu.^[6]

Zemřel roku 1901 v Plzni a byl pohřben na Mikulášském hřbitově.

Jeho syn Jaroslav Schiebl působil jako spisovatel, novinář a statistik.^[5]