Ignimbrit

Ignimbrit je souhrnné označení utuhnutých, spečených sopečných produktů, které vznikly při usazení pyroklastických proudů. Název pochází z latinských slov ignis – oheň a imber – déšť. Jejich existence je svázána s laminárně (bez turbulencí) se pohybujícími, horkými a hustými pyroklastickými proudy, vzniklými kolapsem erupčního sloupce sopečných plynů a par. Barva nezvětraných ignimbritů je žlutá až oranžová, zvětrané typy jsou zbarveny do okrova, kvůli probíhající oxidaci Fe minerálů a vzniku limonitu.

Ignimbrit
vzorek ignimbritu
Zařazení	Magmatická hornina
Hlavní minerály	křemen, sanidin, ortoklas, biotit, amfibol
Akcesorie	pyroxeny
Textura	pórovitá, sklovitá
Barva	žlutá, oranžová, hnědá

Mineralogie

Minerální složení závisí na složení primární taveniny. Její chemismus ovlivňuje složení jak samotné matrix (základní hmoty), tak i výskyt a četnost výskytu fenokrystů (vyrostlic). Z minerálů se nejčastěji vyskytují slídy, ortoklas a jiné živce. Dalšími minerály, vyskytujícími se v ignimbritech v menším (akcesorickém množství) jsou pyroxeny, nefelín atd.

Petrologie

Petrologicky se ignimbrity blíží dacitům až ryolitům, tedy horninám s převládajícím obsahem oxidu křemičitého. Charakteristickým znakem ignimbritů jsou fiamme – drobné úlomky vulkanického skla, protáhnutého tvaru, který je způsoben deformacemi při transportu a kompaktaci. Je možný i výskyt větších krystalů, případně i xenolitů (cizorodých úlomků). Často se také stává, že horký pyroklastický proud úplně speče (zesklovatí) povrch už usazené vrstvy popela, takové útvary se nazývají spečené tufy.

Přeměny

Ignimbrity poměrně lehce podléhají zvětrávání a jiným dezintegračním procesům. Protože jsou přímým produktem sopečné činnosti a i jejich ukládání probíhá v blízkosti aktivní zóny vulkánu, jsou často měněny vlivem horkých vod a/nebo par, produkovaných samotnou sopkou. Nejčastěji zvětrávají živce na kaolinit, tento proces se nazývá kaolinizace.