Inocenc I.

Svatý Inocenc I. (zemřel 12. března 417) byl papež katolické církve od 21. prosince nebo 22. prosince 401 do 12. března 417.

Svatý Inocenc I.
40. papež
Církev	římskokatolická
Pontifikát začal	prosinec 401
Pontifikát skončil	12. března 417
Předchůdce	Anastasius I.
Nástupce	Zosimus
Osobní údaje
Datum narození	???
Místo narození	???
Datum úmrtí	12. března 417
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Svatořečení
Svátek	12. března
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni
Seznam papežů nosících jméno Inocenc multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jak se píše v Liber Pontificalis, byl synem Inocence z Albana; podle jeho současníka Jeronýma byl ale jeho otcem papež Anastasius I. (399–401), po jehož smrti nastoupil hned druhý den do úřadu díky jednomyslné podpoře kléru i laiků (narodil se ještě před vstupem jeho otce mezi duchovenstvo).

Během papežství Inocence I. obléhal Řím vizigótský král Alarich I. (395–410) a nakonec jej roku 410 vyplenil. Papež byl v té době mimo město v Ravenně u císaře Honoria, kterého se pokoušel přimět, aby Alarichovi zaplatil výkupné.

Inocenc I. využil každou příležitost k udržení a rozšíření autority Říma jako konečné instance pro všechny spory. Ve sporu vyhnaného konstantinopolského patriarchy Jana Zlatoústého (397–403) se stavěl důsledně, ač marně, za jeho návrat proti alexandrijskému patriarchovi Theofilovi. Rozhodl o sporu britského mnicha Pelagia, jeho exkomunikací potvrdil rozhodnutí synody provincie Afrika vynesené v Kartágu v roce 416.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Inocenc I. na Wikimedia Commons

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

Literatura

• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.

Portály: Křesťanství | Lidé | Starověk | Vatikán