Interferometr
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Interferometr je přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla. Interferometry se používají k měření délek (pak se nazývají interferenční komparátory), k určení indexů lomu u plynů a u kapalin (pak se nazývají interferenční refraktometry) a k určení jemné struktury spektrálních čar (pak to jsou interferenční spektroskopy).

Interferenční komparátory
Interferometr Michelsonův
Související informace naleznete také v článku Michelsonův interferometr.
Nejstarší druh interferometru, který v roce 1881 navrhl a sestavil Albert Abraham Michelson.
Interferenční refraktometry

Interferometr Jaminův
Související informace naleznete také v článku Interferometr Jaminův.
Jsou to dvě rovnoběžné desky na nichž se odráží a láme svazek rovnoběžných paprsků. Mezi tyto dvě desky se vloží trubice s plynem, u kterého zjišťujeme index lomu, a trubice s vakuem (index lomu = 1). Při měření porovnáváme optické dráhy paprsků, které prochází trubicemi. Trubice s plynem můžeme nahradit trubicemi s kapalinou. Toho se využívá v lékařství při zjišťování kvality krevního séra.
Interferometr Rožděstvenského-Machův

Související informace naleznete také v článku Interferometr Rožděstvenského-Machův.
Tento interferometr je také nazýván Interferometr Mach-Zehnderův. Je velmi podobný interferometru Jaminovu, pouze svazky paprsků, které prochází první a druhou trubicí jsou od sebe více vzdáleny.
Interferometr Rayleighův
Související informace naleznete také v článku Interferometr Rayleighův.
Zkoumané světlo prochází štěrbinou, objektivem a pak dvěma štěrbinami rovnoběžnými s první. Za těmito štěrbinami je umístěna spojná čočka, za kterou dochází k interferenci a vzniku interferenčních proužků na stínítku. Mezi objektiv a dvouštěrbinovou destičku se vkládají trubice s plynem a vakuem a porovnávají optické dráhy paprsků, které prochází trubicemi.
Remove ads
Interferenční spektroskopy
Michelsonova stupňová mřížka
Související informace naleznete také v článku Michelsonova stupňová mřížka.
Je tvořena řadou asi 40 rovnoběžných destiček přesně stejné tloušťky z průhledného materiálu. Destičky mají různou délku a jsou spojeny tak, že vytvářejí "schůdky" o výšce 1 mm. Při průchodu rovnoběžných paprsků zkoumaného monochromatického světla těmito destičkami se stávají "schůdky" zdroji rozptylujících se paprsků, které spolu interferují. Na stínítku pak vznikají interferenční obrazce.
Interferometr Fabryův-Perotův

Související informace naleznete také v článku Interferometr Fabryův-Perotův.
Je tvořen dvěma skleněnými deskami mírně klínovitého profilu, mezi kterými je tenká vzduchová vrstva. Při průchodu monochromatického světla vznikají interferenční kroužky, u kterých je dobře viditelné jemné dělení.
Lummerova-Gehrecheova deska
Související informace naleznete také v článku Lummerova-Gehrecheova deska.
Základem tohoto interferometru je deska z průhledného materiálu, na jejíž jeden konec je přitmelen hranolek, kterým vstupuje zkoumané monochromatické světlo. Paprsky se díky úplnému odrazu v desce odráží od jejích stěn a dochází k jejich interferenci. Při pozorování desky ve směru podélné osy tak vznikají interferenční obrazce.
Literatura
- Fuka J., Havelka B.: Optika a atomová fyzika, I. Optika, fyzikální kompendium pro vysoké školy, díl IV., SPN, Praha 1961. Dostupné online. Archivováno 26. 12. 2009 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu interferometr na Wikimedia Commons
- (česky)Článek o laboratoři laserové interferometrie na Katedře fyziky TUL
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads