Interferon γ

Interferon gamma (IFNγ) je dimerní rozpustný cytokin, který je jediným zástupcem interferonů druhé třídy.^[1] Tento interferon byl poprvé popsán jako "imunitní interferon", který vzniká při stimulaci bílých krvinek (zejména lymfocytů) fytohemaglutininem či jinými antigeny (např. tuberkulinem)^[2][3][4]; takto získané supernatanty inhibovaly růst viru vezikulární stomatitidy.

Interferon γ - struktura

Funkce

IFNγ má zásadní význam pro přirozenou i získanou imunitu proti virovým, bakteriálním či protozoálním infekcím. Jedná se o důležitý aktivátor makrofágů a také o stimulant exprese MHCI. Nedostatečná či nadměrná tvorba IFNγ vede k celé řadě zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Význam IFNγ spočítá v jeho schopnosti přímo inhibovat virovou replikaci a také celkově modulovat a stimulovat imunitní systém. Je produkován převážně NK buňkami a NK T-lymfocyty v rámci vrozené části imunitního systému, a dále CD4 Th-1 lymfocyty a CD8 cytotoxickými T-lymfocyty.^[5][6]

Aktivace

Buněčná odpověď je spuštěna vazbou IFNg na receptor pro IFNg1 (IFNGR1) a receptor pro IFNg2 (IFNGR2). IFNg aktivuje signální dráhu JAK/STAT. Po vazbě ligandu na receptor dochází k aktivaci asociovaných kináz JAK, které fosforylují tyyrosinové zbytky na receptoru. Na fosforylované tyrosiny se poté vážou proteiny STAT a jsou taktéž fosforylovány. Po fosforylaci tvoří homo a heterodimery a dochází k jejich translokaci do jádra, kde působí jako transkripční faktory.