Irena Bernášková

Irena „Inka“ Bernášková (7. únor 1904 Praha^[4] – 26. srpen 1942 Berlín^[5]) byla česká novinářka a odbojářka, která za druhé světové války položila svůj život v boji proti německé okupaci.

Irena Bernášková
jako Vlasta Nováková na falešné legitimaci
Rodné jméno	Irena Preissigová
Jiná jména	Vlasta Nováková[1]
Narození	7. února 1904 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. srpna 1942 (ve věku 38 let) Berlín Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	sťata gilotinou
Národnost	česká
Povolání	novinářka a spisovatelka
Známá jako	novinářka odbojářka
Ocenění	Medaile Za hrdinství (i. m.)
Choť	Eduard Bernášek (1925–1940)[2]
Rodiče	Vojtěch Preissig otec Irena Preissigová [3] matka
Příbuzní	Vojtěška Šíchová (roz. Preissigová) sestra [3] Yvona Bydžovská (roz. Preissigová) sestra [3]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a mládí

Narodila se v Praze jako prostřední ze tří dcer grafika a malíře Vojtěcha Preissiga. Ten s celou rodinou v době první světové války odešel do USA, kde Preissigovi žili v Bostonu. Do Československa se Irena vrátila se svými dvěma sestrami roku 1921.

V roce 1925 se v Praze vdala za svého bratrance Eduarda Bernáška.^[2] Rodiče s tímto sňatkem nesouhlasili a otec s Irenou dokonce na čtyři roky přerušil veškeré kontakty.^[6] Manželé se usadili ve vile na Spořilově. Manželství však zůstalo bezdětné, protože po gynekologické operaci již nemohla otěhotnět.^[7]

Při mobilizaci v období Mnichovské krize se Bernášková dobrovolně přihlásila jako sestra Červeného kříže a ošetřovala uprchlíky z obsazeného pohraničí.

V odboji

Po obsazení Československa německými vojsky nejdříve kolportovala letáky, brzy začala spolupracovat také se svým otcem na vydávání ilegálního časopisu V boj. Také převáděla ohrožené lidi na Slovensko.

Ačkoliv po ní pátralo gestapo, dlouho unikala zatčení a dále pokračovala ve vydávání časopisu. Zatčena byla 21. září 1940 v pražské ulici Na Poříčí s falešnými doklady. Svou statečností při výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila řadu dalších spolupracovníků odboje. Přesto byla zatčena její nejbližší rodina – její manžel zemřel v koncentračním táboře Buchenwald, otec v koncentračním táboře v Dachau. Irena Bernášková pak byla berlínským lidovým soudem odsouzena k trestu smrti^[6] a 26. srpna 1942 byla v Berlíně popravena gilotinou. Stala se tak první Češkou odsouzenou k trestu smrti lidovým soudním dvorem v Berlíně.^[8][9]

Irena Bernášková byla vyznamenána roku 1998 prezidentem Václavem Havlem in memoriam medailí Za hrdinství.^[10]

Pamětní deska V. Preissig a I. Bernášková

Pravá polovina pamětní desky
v Praze 4, Záběhlicích

Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice. ^{[p 1] [p 2]} Za protektorátu se ulice jmenovala Südoststrasse VIII. ^[12] a bydlel zde Vojtěch Preissig. V jeho bytě se připravovala k vydání a od konce roku 1939 se zde i vydávala – od čísla 28 – „spořilovská“ varianta ilegálního časopisu V boj. ^[12] Deska sestává z centrálního horního nápisu: VOJTĚCH PREISSIG A JEHO DCERA IRENA „PANÍ INKA“. Pod ním se nachází reliéf dvou tváří z profilu; oba hledí směrem doprava. Blíže k pozorovateli je reliéf V. Preissiga, za ním v pozadí pak reliéf jeho dcery I. Bernáškové.

Podél levého svislého okraje reliéfu jsou uvedeny informace o Vojtěchu Preissigovi:

ČESKÝ MALÍŘ A GRAFIK
ÚČASTNÍK PRVÉHO I
DRUHÉHO REVOLUČNÍHO
ZÁPASU ZA SVOBODU
A ZAKLADATEL ČASOPISU
        V BOJ
* 31. 7. 1873 VE SVĚTCI
† 11. 6. 1944 – UMUČEN
        V DACHAU

pamětní deska ^[11]

Podél pravé svislé hrany centrálního reliéfu jsou údaje o jeho dceři Ireně Bernáškové:

BERNÁŠKOVÁ – PREISSIGOVÁ
REVOLUCIONÁŘKA DRUHÉHO
ODBOJE, HLAVNÍ JEHO
SPOLUPRACOVNICE
* 7. 2. 1904 V PRAZE
    NA VINOHRADECH
† 26. 8. 1942 – POPRAVENA
    V PLÖTZENSEE
    U BERLÍNA

pamětní deska ^[11]

Galerie

• 
  Článek v protektorátní Moravské orlici informující o popravě Ireny Bernáškové a dalších odsouzených odbojářů dne 26.8.1942