Islám v Rakousku

Islám v Rakousku je po křesťanství druhým největším z praktikujících náboženství v Rakousku. Jedná se náboženství, jež je v této zemi plnohodnotně uznáváno již od roku 1912^[1] a jež zaznamenává v posledních letech (tj. hodnocení k roku 2016/2017) vzrůstající přírůstek věřících.^[2][3] Nejvýznamnější islámské centrum se nachází ve Vídni (na obrázku).^[4]

Islámské centrum Vídeň

Demografie

Dle sdělení rakouského deníku Der Standard z druhé poloviny roku 2017 zaujímají muslimové v Rakousku 8 % tamější populace, což znamená, že se zde k islámské víře hlásí zhruba na 700 000 občanů,^[5] což je dle studie Vídeňského institutu pro demografii dvojnásobek oproti roku 2001.^[6] V roce 2024 se k islámu hlásilo 35 % žáků základních veřejných škol ve Vídni.^[7]

Předpokládaný vývoj

Dle předpokládaných odhadů budou muslimové v Rakousku do roku 2030 tvořit až 10 % populace (tj. cca 1 milión), kolem roku 2050 by měli rakouští muslimové představovat 14 až 20% (tj. 1, 6 miliónů) rakouské populace.^[8]

Hodnocení společnosti

Dle průzkumu rakouského institutu IMAS (německy Institut für Markt- Sozialanalysen) z roku 2010, který se na základě zadavatele dotazoval 1088 rakouských občanů starších 16 let, je 54 % občanů Rakouska „spíše proti“ výstavbě islámských svatostánků v zemi, 71 % z nich se také domnívá, že je islám neslučitelný s demokracií, svobodou a tolerancí, 72 % z nich si dále myslí, že tamější muslimové nevykazují dostatečnou ochotu přizpůsobiti se, 61 % pak dodává, že je Rakousko křesťanskou zemí a že by jí také mělo zůstati etc..^[9]

Dle průzkumu Linzer Market-Institut z roku 2015, jehož zadavatelem byl rakouský deník Die Presse, vyplývá, že se každý druhý občan Rakouska obává o zachování rakouské kultury z důvodů nárůstu vlivu islámu v zemi.^[10]

Postavení na rakouské politické scéně

Svobodná strana Rakouska (FPÖ)

Heinz-Christian Strache (FPÖ)

Hlasitým kritikem islámu na rakouské politické scéně je již historicky Svobodná strana Rakouska (FPÖ), jež se proslavila v roce 1994 heslem „Když tedy mešita v Salcburku, pak také kostelík v Mekce“ (německy „Wenn schon eine Moschee in Salzburg, dann auch eine Kirche in Mekka“).^[11][12] Když Anas Schakfeh, prezident islámské náboženské obce v Rakousku (IGGÖ), vyslovil již v roce 2010 velkorysé přání, aby v následujících dvou třech dekádách stála v každém hlavním městě (německy Landeshauptstadt) devíti rakouských spolkových zemí jedna rozpoznatelná mešita s minaretem,^[13][14] iniciovala strana FPÖ ve Vídni plakátovou kampaň pod heslem Mehr Mut für unser "Wiener Blut" - Zu viel Fremdes tut niemanden gut!.^[15] V rámci předčasných parlamentních voleb do Národní rady v roce 2017 pak Heinz-Christian Strache dokonce prohlásil, že „islám k nám/do Rakouska nepatří“ (německy „Der Islam gehört nicht zu Österreich/uns“).^[16][17][18]

Kontroverze

Zahalování v Rakousku

Dne 1. října 2017 začal v Rakousku na celorepublikové úrovni platit zákon, jenž vešel ve platnost za úřadování dosluhující tzv. Velké koalice pod vedením kancléře Christiana Kerna (SPÖ) a zhruba dva týdny před plánovanými rakouskými parlamentními volbami, zakazující pod finančním trestem ve výši 150 euro zahalování obličeje na ulici (německy die Verschleierung, Vollverschleierung popř. Gesichtsverhüllung).^[19][20]

Islámské mateřské školky

Dle studie rakouského univerzitního profesora Ednana Aslana vytvářejí islámské mateřské školky ve Rakousku tzv. „paralelní společnost“, čímž dochází nejenom k přetrhání vazeb s multikulturním prostředím,^[21] nýbrž také ke skutečnosti, že jsou dané mateřské školky pro děti od dvou do šesti let věku dítěte podporovány radikálními islámskými proudy.^[22] Dle vyjádření Sebastiana Kurze, rakouského ministra zahraničních věcí, z roku 2017 by takové školky neměly vůbec existovat, a to i z důvodu toho, že „jsou místem indoktrinace, sociální izolace a také příčinou, proč mají děti z přistěhovaleckých rodin nedostatky ve znalosti němčiny.“.^[23][24]

Terorismus

Rakousko během 20. století zažilo několik islámských teroristických útoků, např. 29. srpna 1981, kdy Organizace Abú Nidala^[25][26] provedla útok na synagogu ve Vídni během obřadu Bar micva,^[27] při kterém přišli o život 2 lidé a dalších 30 bylo zraněno. Další byly útoky na letiště v Římě a ve Vídni provedené dne 27. prosince 1985. Sedm arabských teroristů přepadlo útočnými puškami a ručními granáty letiště v Římě v Itálii a Schwechat ve Vídni v Rakousku. Při obou útocích bylo zabito devatenáct civilistů včetně dítěte a 140 dalších zraněno předtím, než byli čtyři z teroristů zabiti zaměstnanci bezpečnostní služby El Al a místní policií, která zajala zbývající tři.^[28]

Od zhruba roku 2015 zachvátila evropské země jako Německo, Francii nebo Spojené království celá řada islámských teroristických útoků. Nevyhnuly se ani Rakousku - jen několik dní po útoku ve francouzském Nice z 29. října 2020, byly 2. listopadu 2020 spáchány teroristické útoky ve Vídni, v blízkosti stejně synagogy jako v roce 1981. Jeden z útočníků byl dvacetiletý Fejzulai Kujtim, potomek albánských přistěhovalců ze Severní Makedonie narozený ve Vídni. Ironickou pikantérií je to, že pouhé dva dny před útokem 31. října český poslanec Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro rakouský plátek Tiroler Tageszeitung^[29] vedle zemí V4 za jejich přístup k problematice migrace zkritizoval i rakouského kancléře Sebastiana Kurze za podobný přístup a poukázal, že se muslimští migranti v Rakousku dle jeho vlastních slov „příkladně integrovali“.^[30] Útokům předcházel incident z 31. října 2020, kdy, dle serveru Kurier, do kostela sv. Antonína Paduánského ve Vídni vtrhla až padesátka mladých Turků, kteří začali mlátit a kopat do lavic a zpovědnic za křiku slov „Alláhu Akbar“ („Bůh je veliký“).^[31][32] Incident odsoudil jak rakouský ministr vnitra, tak rakouský kancléř Sebastian Kurz.