István Szabó

István Szabó (* 18. únor 1938 Budapešť) je maďarský filmový režisér. Za film Mefisto (1981) získal Oscara pro nejlepší zahraniční film, a to jako první Maďar v historii.

István Szabó
István Szabó (2004)
Narození	18. února 1938 (87 let) Budapešť
Alma mater	Univerzita divadelního a filmového umění (do 1961)
Povolání	filmový režisér, spisovatel, scenárista, filmový herec a prozaik
Manžel(ka)	Vera Gyüreyová
Ocenění	Cena Balázse Bély (1967) Kossuthova cena (1975) Stříbrný medvět za nejlepší režii (1980) Cena Filmového festivalu v Cannes za nejlepší scénář (1981) Zasloužilý umělec Maďarska (1982) David di Donatello for Best International Film (1982) Prix du jury du Festival de Cannes (1985) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v židovské rodině. Rodiče sice konvertovali ke katolicismu, ale stejně se na konci války museli skrývat. Malý István byl načas ukryt i v sirotčinci. Válku všichni přežili, ale otec, jenž byl lékařem, krátce po ní zemřel na záškrt, a to v době, kdy bylo Istvánovi sedm let. Židovské otázce se později věnoval ve filmech Otec a Sluneční jas.

István vystudoval lékařství, ale po absolvování vysoké školy se rozhodl – inspirován knihou maďarského filmového kritika Bély Balázse – přihlásit na Akademii divadelních a filmových umění. Roku 2000 média zveřejnila, že během studia na akademii donášel státní policii, což Szabó přiznal.

Dílo

Jeho studentský film Koncert získal cenu na mezinárodním festivalu v Oberhausenu.

Jeho první celovečerní film Čas snění šel do kin v roce 1964. Kritika ho dávala do souvislosti s francouzskou novou vlnu. V 80. letech začal pracovat zejména v zahraničí, často se svým dvorním hercem Klausem Maria Brandauerem, s nímž natočil tři historické filmy Mefisto, Plukovník Redl a Hanussen.

Zajímavostí je, že se Szabó objevil jako herec ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále.^[1]