Jáchym Oldřich z Hradce

Jáchym Oldřich z Hradce (24. ledna 1579 – 23. ledna 1604 Jindřichův Hradec) byl český šlechtic, karlštejnský purkrabí a komorník císaře. Jeho smrtí vymřeli páni z Hradce po meči.

Jáchym Oldřich z Hradce
Jáchym Oldřich z Hradce (foto malby na zámku v Jindřichově Hradci)
Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci: 1602 – 1604
Panovník	Rudolf II.
Nástupce	Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Hejtman Bechyňského kraje
Ve funkci: 1598 – 1603
Panovník	Rudolf II.
Narození	24. ledna 1579
Úmrtí	23. ledna 1604 (ve věku 24 let) nebo 24. ledna 1604 (ve věku 25 let) Jindřichův Hradec Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Národnost	Čech
Choť	(1598) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649)
Rodiče	Adam II. z Hradce (1549–1596) a Kateřina z Montfortu (1556–1631)
Děti	žádné
Příbuzní	bratr: Vilém Zachariáš (1575–1589) bratr: NN (*/† 1578) sestra: Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633) sestra: Bohunka (1576–1577) sestra: Anna Kateřina (1578–1596) sestra: Dorota (1594–1604) švagr: Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652) děd: Jáchym z Hradce (1526–1565) babička: Anna z Rožmberka (1530–1580) teta: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596)
Sídlo	Jindřichův Hradec
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Erb pánů z Hradce

Pečeť Jáchyma Oldřicha z Hradce (1598).

Byl synem pozdějšího nejvyššího kancléře a purkrabího Českého království Adama II. z Hradce (1549–1596) a Kateřiny z Montfortu (1556–1631). Od narození byl neduživý, měl hrb a trpěl epilepsií. V roce 1602 byl stižen těžkou padoucnicí tak, že již z postele nevstal.

U císařského dvora Rudolfa II. působil jako komorník. Politické zkušenosti získal v úřadě hejtmana Bechyňského kraje (1598–1599, 1600–1601, 1602–1603).^[1] Poslední dva roky života zastával úřad karlštejnského purkrabí, který byl mezi dvanácti nejvyššími zemskými úřady Českého království.

Těžce nemocný Jáchym Oldřich zemřel v noci z 23. na 24. ledna 1604. Už čtyři dny po smrti byla cínová rakev s mrtvým tělem vystavena na několik týdnů v kostele svatého Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Následující čtyři měsíce se zde každý den konaly mše za zemřelého a spásu jeho rodu. Na pohřeb byli kromě císaře Rudolfa II. pozváni i šlechtici a významné osobnosti ze všech zemí Koruny české, Rakous i Římskoněmecké říše. Na sestavování seznamu smutečních hostů se osobně podílel Petr Vok z Rožmberka. V předvečer pohřbu 30. května pronesl nad rakví smuteční kázání jezuita Jan Puteanus.^[2]

V souvislosti s úmrtím Jáchyma Oldřicha byl vydán soubor třinácti pohřebních básní Parentalia. Mezi jejími autory byli mimo jiné Rudolf Mollart z Mollartu a Václav Vilém z Lobkovic. Při stejné příležitosti složil pohřební píseň i Šimon Lomnický z Budče.^[3]

Rodina

I když se měl oženit s hraběnkou z rodu Öttingenů, nakonec se jeho manželkou stala patnáctiletá Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringen (31. října 1583 – 11. září 1649), dcera císařského rady hraběte Karla z Hohenzollernu. Svatba se konala 25. ledna 1598 v Augsburgu.^{[4][pozn. 1]}

Jáchym Oldřich byl poslední muž z rodu pánů z Hradce, tím vymřel rod po meči. Jelikož neměl děti (dvě děti zemřely při porodu), zdědila celý majetek jeho sestra Lucie Otýlie z Hradce provdaná za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka.

Vývod z předků