Ján Šimor

Ján Šimor, maďarsky Simor János [šimor jánoš] (23. srpna 1813, Stoličný Bělehrad – 23. ledna 1891, Ostřihom), byl římskokatolický duchovní, biskup rábský, arcibiskup ostřihomský, uherský primas a kardinál.

Ján Šimor
Ján Šimor, portrét z roku 1886
Narození	23. srpna 1813 Székesfehérvár
Úmrtí	23. ledna 1891 (ve věku 77 let) Ostřihom
Místo pohřbení	Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi
Bydliště	Székesfehérvár Vídeň Pešť Bajna Trnava Budín Bratislava Ostřihom
Povolání	katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Titul	ostřihomský arcibiskup
Ocenění	rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského
Předchůdce	Ján Krstiteľ Scitovský
Následovník	Klaudius František Vasari
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	rábský biskup (od 1857) kníže-primas (od 1865) ostřihomský arcibiskup (1867–1891) kardinál (od 1873)
Podpis
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Gymnaziální studium absolvoval v Stoličném Bělehradě a Budíně. Filosofii studoval od roku 1830 v Trnavě a od roku 1833 teologii na vídeňském Pázmaneu. 28. října 1836 byl vysvěcen na kněze. V roce 1841 získal doktorát z historie. V roce 1857 byl jmenován biskupem v Győru. Biskupské svěcení přijal 19. června 1857 v Ostřihomi. Po smrti ostřihomského arcibiskupa Jána Krstiteľa Scitovského se 20. ledna 1867 stal jeho nástupcem.

Dokončil stavební práce na katedrále Panny Marie a svatého Vojtěcha, založil v Ostřihomi Křesťanské muzeum, jakož i samostatnou primaskou knihovnu.

V letech 1869–1870 se účastnil zasedání prvního vatikánského koncilu. V roce 1873 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem-knězem a přidělil mu titulární kostel San Bartolomeo all'Isola.^[1]