Játrovky
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Játrovky (Marchantiophyta) jsou stélkaté zelené rostliny, jedny z nejstarších a vývojově nejpůvodnějších suchozemských rostlin. Latinský název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický vzhled lupenitých zástupců. V současné době zahrnují játrovky celosvětově asi 350 rodů a 8000–9000 druhů, z toho v ČR okolo 200 druhů.
,_plate_82.jpg)
Remove ads
Morfologie
Játrovky jsou jednoduché, necévnaté rostliny. V jejich životním cyklu – rodozměně – výrazně převládá gametofyt (pohlavní generace) nad sporofytem, který je značně redukovaný a na gametofytu existenčně zcela závislý. Prvoklíček (protonema) je taktéž redukovaný, málo odlišný od gametofytu, který tvoří dva základní typy stélek. Vývojově původnější je stélka lupenitá (frondózní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově pokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliózní): ta již je diferencována na jednoduchý stonek, resp. lodyžku (kauloid), převážně dvouřadě uspořádané lístky (fyloidy) a příchytné rhizoidy (např. Chiloscyphus). Od vzhledově podobných mechů se liší nepřítomností středního žebra v lístku. Existují též přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).[3][4]
Játrovky nemají redukovatelné průduchy ani vodivá pletiva. Olejová tělíska na povrchu některých játrovek, obsahující éterické oleje, odrazují potenciální spásače játrovek; díky antimikrobiálním účinkům je lze využívat též medicínsky.[3]
Remove ads
Rozmnožování, životní cyklus
Játrovky se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. Pohlavní rozmnožování probíhá pomocí spor produkovaných ve sporofytu – štětu s tobolkou. Ten vzniká oplozením samičí pohlavní buňky (oosféry) na gametofytu (v orgánu zvaném archegonium neboli zárodečník) samčí pohlavní buňkou (obrveným spermatozoidem) uvolněnou ze samčího orgánu – pelatky (antheridia). Na rozdíl od vývojově pokročilejších mechů je štět značně krátkověký, rozměrově často velmi redukovaný, a obsahuje sterilní mrštivé buňky (mrštníky), které jeho obsah velmi rychle vypráší do okolí.
Krom toho mají játrovky na svrchní straně stélky pohárky (thalidia) s rozmnožovacími tělísky (gemami), které jim slouží k nepohlavnímu rozmnožování.
Remove ads
Ekologie
Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. V české přírodě se s nimi lze setkat nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), na čerstvě rozrušené půdě, na kamenech koryt potoků a v prameništích (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerofytní trávníky (Mannia fragrans) nebo naopak vodní prostředí (trhutka plovoucí – Riccia fluitans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi významné stromové epifyty. Porostnice mnohotvárná je obvyklým plevelem v zahradnictvích.[5]
Systematika
Játrovky se tradičně řadí spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty. Sesterskou skupinou recentních játrovek jsou mechy, společně tvoří klad Setaphyta.[6][7]
Játrovky se podle současné (2021) systematiky[8] dělí na tři třídy s celkem 14 řády a 59 čeleděmi (česká jména taxonů dle BioLibu[9]):
- Třída: Haplomitriopsida
- Řád: Haplomitriales
- Čeleď: Haplomitriaceae – přímenkovité
- Řád: Treubiales
- Čeleď: Treubiaceae
- Řád: Haplomitriales
- Třída: Marchantiopsida
- Podtřída: Blasiidae
- Řád: Blasiales
- Čeleď: Blasiaceae – jamuškovité
- Řád: Blasiales
- Podtřída: Marchantiidae
- Řád: Neohodgsoniales
- Čeleď: Neohodgsoniaceae
- Řád: Sphaerocarpales
- Čeleď: Monocarpaceae
- Čeleď: Riellaceae
- Čeleď: Sphaerocarpaceae
- Řád: Marchantiales
- Čeleď: Aytoniaceae
- Čeleď: Cleveaceae
- Čeleď: Conocephalaceae – mřížkovcovité
- Čeleď: Corsiniaceae
- Čeleď: Cyathodiaceae
- Čeleď: Dumortieraceae
- Čeleď: Exormothecaceae
- Čeleď: Lunulariaceae – lunatkovité
- Čeleď: Marchantiaceae – porostnicovité
- Čeleď: Monosoleniaceae
- Čeleď: Oxymitraceae
- Čeleď: Ricciaceae – trhutkovité
- Čeleď: Targioniaceae – borečkovité
- Řád: Neohodgsoniales
- Podtřída: Blasiidae
- Třída: Jungermanniopsida
- Podtřída: Pelliidae
- Řád: Pelliales
- Čeleď: Pelliaceae – pobřežnicovité
- Čeleď: Noterocladaceae
- Řád: Fossombroniales
- Čeleď: Allisoniaceae
- Čeleď: Calyculariaceae
- Čeleď: Fossombroniaceae – hlávkovcovité
- Čeleď: Makinoaceae
- Čeleď: Petalophyllaceae
- Řád: Pallaviciniales
- Čeleď: Hymenophytaceae
- Čeleď: Moerckiaceae
- Čeleď: Pallavicinaceae – netřebkovité
- Čeleď: Phyllothalliaceae
- Čeleď: Sandeothallaceae
- Řád: Pelliales
- Podtřída: Metzgeriidae
- Řád: Metzgeriales
- Čeleď: Aneuraceae – bezžilkovité
- Čeleď: Metzgeriaceae – kroknicovité
- Řád: Pleuroziales
- Čeleď: Pleuroziaceae
- Řád: Metzgeriales
- Podtřída: Jungermanniidae
- Řád: Jungermanniales
- Čeleď: Acrobolbaceae
- Čeleď: Anastrophyllaceae
- Čeleď: Balantiopsaceae
- Čeleď: Calypogeiaceae – kryjnicovité
- Čeleď: Cephaloziaceae – křepenkovité
- Čeleď: Cephaloziellaceae
- Čeleď: Geocalycaceae – vřesovkovité
- Čeleď: Gymnomitriaceae – skulinatkovité
- Čeleď: Jungermanniaceae – trsenkovité
- Čeleď: Lepidoziaceae – plevinkovité
- Čeleď: Lophocoleaceae
- Čeleď: Lophoziaceae – křižítkovité
- Čeleď: Plagiochilaceae – kapraďovkovité
- Čeleď: Scapaniaceae – kýlnatkovité
- Čeleď: Trichocoleaceae
- Řád: Porellales
- Čeleď: Frullaniaceae – kovancovité
- Čeleď: Jubulaceae
- Čeleď: Lejeuneaceae – rožeňkovité
- Čeleď: Lepidolaenaceae
- Čeleď: Porellaceae – podhořankovité
- Čeleď: Radulaceae – struhatkovité
- Řád: Ptilidiales
- Čeleď: Ptilidiaceae
- Čeleď: Herzogianthaceae
- Čeleď: Neotrichocoleaceae
- Řád: Jungermanniales
- Podtřída: Pelliidae
Příbuzenské vztahy taxonů lze zobrazit následujícím kladogramem:[8]
| Setaphyta |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Remove ads
Historie
Játrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin, jejich vznik se odhaduje minimálně do období ordoviku v prvohorách. Nejstarší dosavadní fosilní nálezy játrovek a jejich spor byly datovány do doby před 472 miliony let.[10]
Galerie
Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) s útvary antheridií a archegonií 
Ricciocarpos natans
Porella platyphylla 
Pellia epiphylla vyrůstá typicky na vlhkých místech podél potoků 
Listnatá játrovka Plagiochila asplenioides 
Trhutka plovoucí (Riccia fluitans) je vodní rostlinou
Pěknice plstnatá (Trichocolea tomentella) často vyrůstá na vlhkých vápencových skalkách
Mřížkovec (Conocephalum conicum), velká lupenitá játrovka vytvářející často rozsáhlé porosty
_9500.jpg)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads