Jabloňový hřbet

Jabloňový hřbet^[1] (rusky Я́блоновый хребе́т, burjatsky Яаблан дабаан) je pohoří v ruském Zabajkalsku. Táhne se v délce přes 650 kilometrů od údolí Chiloku severovýchodním směrem až k hornímu toku Oljokmy, kde na něj navazuje Stanové pohoří. Maximální šířka hřbetu činí 80 km. Nejvyšší horou je Kontalakskij Golec, která má 1706 metrů nad mořem.^[2] Horský hřeben tvoří rozvodí mezi Pacifikem a Severním ledovým oceánem, pramení zde přítoky Amuru, Leny a Jeniseje.^[3] Hory tvoří východní hranici Burjatska, na jejich úpatí leží města Ulan-Ude a Čita.

Jabloňový hřbet
Pohoří na mapě Sibiře
Nejvyšší bod	1706 m n. m. (Kontalakskij Golec)
Délka	650 km
Sousední jednotky	Stanové pohoří Vitimská plošina Cagan-Churtej
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Horniny	žula
Souřadnice	52°3′ s. š., 113°35′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hory pocházejí z období paleozoika a jsou tvořeny převážně žulou, břidlicí a pískovcem, rostou zde modříny, borovice a jedle, ve výškách nad 1400 metrů převládá tundra. Těží se cín a hnědé uhlí.

Oblast prozkoumal v 18. století Peter Simon Pallas. Název pohoří nepochází od jabloní, které tu nerostou, ale z burjatského výrazu jabacha („jít“), podle množství průsmyků, které domorodcům umožňovaly cestovat přes hory.