Jacek Malczewski

Jacek Malczewski (15. července 1854 Radom – 8. října 1929 Krakov) byl polský malíř modernismu a symbolismu, člen hnutí Mladé Polsko. Jeho otec byl Julian Malczewski, matka Marie, roz. Szymanowska.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...

Jacek Malczewski

Narození	15. července 1854 Radom
Úmrtí	8. října 1929 (ve věku 75 let) Krakov
Místo pohřbení	Krypta zasloužilých na Skalce
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění Akademie výtvarných umění v Krakově
Povolání	malíř, umělecký pedagog, vysokoškolský učitel a veřejná postava
Partner(ka)	Maria Bal
Děti	Rafał Malczewski
Hnutí	Mladé Polsko
Významná díla	Polský Hamlet. Portrét Aleksandera Wielopolského
Ovlivněný	Jan Matejko Artur Grottger
Ocenění	velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska důstojník Řádu znovuzrozeného Polska
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studia

Vyrůstal ve staré zchudlé měšťanské rodině a byl svými rodiči i školně vzděláván. Ve 13 letech byl poslán na statek svého strýce. Roku 1871 přišel do Krakova, kde studoval na gymnáziu a současně byl externím posluchačem na Škole výtvarných umění, pozdější Výtvarné akademii. První ředitel této školy, slavný malíř historických témat Jan Matejko, rozpoznal jeho talent a přemluvil jej k okamžitému studiu výtvarného umění, které pak doplnil na École des Beaux-Arts v Paříži. Roku 1887 se oženil s dcerou krakovského lékárníka Marií Gralewskou. Roku 1888 se mu narodila dcera Julia, roku 1892 pak syn Rafaeł, později také výtvarný umělec.

V roce 1897 založil krakovské sdružení umělců SZTUKA. Jeho členy byli mj. i malíři T. Axentowicz (1859–1938), J. Mehoffer (1869–1946), S. Wyspiański (1869–1907). Svým dílem se již na přelomu staletí stal jednou z ústředních postav hnutí Mladé Polsko.

Malířská dráha

Jacek Malczewski maluje nejprve žánrové zpracování krajin, a realistické historické obrazy v duchu romantiky v převážně tmavých barvách pod vlivem Artura Grottgera. Od roku 1884 se v důsledku smrti otce objevuje v jeho tvorbě častěji motiv smrti. Kolem r. 1890 se začíná přiklánět k symbolismu, obsahem však zůstává věrný historickým tématům.

K jeho nejznámějším obrazům patří: Śmierć Ellenai/Smrt Heleny (1883), Wigilia na Syberii/Štědrý večer na Sibiři (1892), Melancholia (1890–1894) a Błędne koło/Bludný kruh (1895–1897). Namaloval také celou řadu autoportrétů. Známý je jeho cyklus „Polonia“ z časů první světové války a triptych „Můj pohřeb“ z r. 1923.

Profesorem na akademii

V roce 1896 vrací se na krakovskou akademii jako její profesor, ale po konfliktu s rektorem akademie malířem J. Falatem (1853-1929) r. 1900 akademii opouští a po dobu 10 let je velmi uznávaným malířem na volné noze.

R. 1910 se stává rektorem Akademie Teodor Axentowicz, který Malczewského povolává zpět do profesorského sboru a r. 1912 je rektorem zvolen sám Malczewski. V této funkci pak setrvává až do r. 1921. Přes své časté pobyty v zahraničí (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko, Turecko), nejvíce jeho tvorbu ovlivnilo polské umění a lidová tvorba.

Je pochován v kryptě Kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.