Jaderná elektrárna Tchaj-pching-ling
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jaderná elektrárna Tchaj-pching-ling (čínsky znaky tradiční 太平岭核电站) je jaderná elektrárna ve výstavbě v Číně. Nachází se v provincii Kuang-tung poblíž města Chuang-pu. Po dokončení bude provozovat šest tlakovodních reaktorů o celkovém hrubém výkonu 7200 MW.
Remove ads
Historie a technické informace
Počátky
Lokalita jaderné elektrárny Tchaj-pching-ling byla vybrána jako místo pro jadernou elektrárnu v červnu 2006 na základě nezávazného vyhledávání lokalit Komisí pro rozvoj a reformy provincie Kuang-tung.[1][2] Projekt jaderné elektrárny byl od samého začátku vyvíjen ve spolupráci s regionem Chuej-čou s instalovaným výkonem přibližně 6 000 MW. Celková investice do bloků byla odhadnuta na 75 miliard juanů.[3] Elektrárna měla využívat reaktory CAP1000. Do listopadu 2011 byla dokončena, zkontrolována a schválena studie proveditelnosti elektrárny.[4] V říjnu 2012 byla výstavba jaderné elektrárny zahrnuta do střednědobého až dlouhodobého rozvojového plánu pro rozšíření jaderné energie v letech 2011 až 2020.[1] Na tomto základě se 8. července 2013 uskutečnilo slavnostní otevření projektové společnosti CGN Huizhou Nuclear Power Company Limited, která byla oficiálně založena 16. září 2013.[2][5] V červenci 2013 bylo oficiálně potvrzeno umístění jaderné elektrárny poblíž vesnice Tung-tchou, město Chuang-pu, okres Chuej-tung. Chladicí voda pro elektrárnu měla být odebírána ze zálivu Chaj-wan.[6] Jaderná elektrárna dostala své jméno podle přesídlené vesnice Tchaj-pching-ling, která se nacházela přímo na místě.
Dne 19. listopadu 2014 schválil Národní energetický úřad projekt jaderné elektrárny Tchaj-pching-ling, a tím i zahájení přípravných prací na místě.[1][7] Tyto práce na prvním a druhém bloku jaderné elektrárny Tchaj-pching-ling byly plně rozběhnuty do roku 2017.[8][9][10] Náklady na šest reaktorů CAP1000, které byly tehdy plánovány, byly v té době odhadovány na 120 miliard juanů.[8] V reakci na nelibost společností China General Nuclear a China National Nuclear Corporation, které musely reaktory CAP1000 postavit kvůli tlaku státní strategie, kontaktovala společnost China General Nuclear 5. března 2017 dopisem představitele komunistické strany, jehož cílem bylo dosáhnout rozhodnutí ve prospěch projektu Hualong One, vyvinutého ve spolupráci s China National Nuclear Corporation. Doufalo se, že to umožní přechod projektů jaderných elektráren na tento model reaktoru, což Peking zpočátku odmítl jako krok, který je v jeho obchodním zájmu. Argument byl primárně založen na otevřených otázkách týkajících se CAP1400 a lokalizované varianty CAP1000 a jejich bezpečnostních důkazů.[11][12] Tlak vedl vládu k tomu, aby požadavku ustoupila. První a druhý blok jaderné elektrárny Tchaj-pching-ling a také první až čtvrtý blok jaderné elektrárny Čang-čou byly prvními projekty v Číně, které byly do srpna 2017 převedeny na reaktory typu Hualong One, čímž došlo k aktualizaci plánů.[13] Rozhodnutí bylo potvrzeno 11. října 2018 nařízením Ministerstva energetiky Spojených států amerických, na žádost dekretu prezidenta Spojených států, o omezení vývozu jaderných technologií do Číny.[14] Schvalování dalších reaktorů typu CAP1000 v Čínské lidové republice bylo proto zastaveno.[15]
První fáze
Začátkem dubna 2018 byly dokončeny přípravné práce pro první a druhý blok jaderné elektrárny, což znamenalo, že stavební povolení bylo připraveno k vydání. Udělení povolení se očekávalo v roce 2018.[16][17][18][19] V dubnu 2018 pověřila společnost China General Nuclear stavebními pracemi na 1. a 2. bloku elektrárny společnosti China Construction Second Engineering Bureau Company a China Nuclear Industry 24th Construction Company. Hodnota zakázky je 2,37 miliardy juanů, respektive 2,58 miliardy juanů.[20]
V lednu 2019 požádala společnost China General Nuclear o stavební povolení pro dva bloky jaderné elektrárny.[21] Zahájení výstavby obou bloků bylo rovněž stanoveno v Plánu hospodářského a sociálního rozvoje provincie Kuang-tung z roku 2019.[22] Zahájení výstavby bylo oznámeno na červen 2019 poté, co Ministerstvo ekologie a životního prostředí 18. března 2019 přijalo zprávu o vlivu na životní prostředí pro blok 1 a pro blok 2 o zhruba 10 měsíců později.[23][24][25] V dubnu 2019 byla stavební jáma bloku 1 zkontrolována Jihočínskou kontrolní stanicí Národního úřadu pro jadernou bezpečnost.[26] Na konci června 2019 byla výstavba bloků 1 a 2 ficiálně schválena. Udělení stavebního povolení je však spojeno se schválením Národním úřadem pro jadernou bezpečnost, který musel provést odpovídající kontroly.[27][28] Národní úřad pro jadernou bezpečnost v září 2019 přiznal, že výstavba jaderné elektrárny nezačne dříve než po zahájení výstavby Čang-čou.[29]
Výstavba
Mezi 17. a 20. prosincem 2019 provedl jaderný regulační úřad inspekci staveniště před litím prvního betonu. Odpovídající zpráva byla zveřejněna 23. prosince 2019.[30] Dne 25. prosince 2019 bylo vydáno stavební povolení pro první blok a 26. prosince 2019 byla zahájena výstavba litím prvního betonu.[31] Dne 15. prosince 2019 bylo vydáno stavební povolení pro druhý blok.[32] Mezi 9. a 11. říjnem 2020 proběhla inspekce staveniště před začátkem lití betonu pro blok 2. Druhý blok začal být budován dne 15. října 2020.[33] V březnu 2021 byla spodní podlahová deska kontejnmentu prvního bloku vyzdvižena do konečné polohy. Základová deska je vyrobena z oceli a má celkovou hmotnost 220 tun.[34][35] V červnu 2021 provedl Jihočínský úřad pro dohled Národního úřadu pro jadernou bezpečnost inspekci stavebních prací na ocelové vyzdívce reaktorových budov prvního a druhého bloku jaderné elektrárny. Během inspekce byl stavební tým vyzván ke zlepšení řízení stavebního procesu a k serióznímu provádění úkolů kontroly kvality.[36] Dne 22. prosince 2021 byl dodán řídicí a instrumentační systém turbíny prvního bloku jaderné elektrárny. Systém je prvním systémem svého druhu vyvinutým a vyrobeným v Číně pro parní turbínu v jaderné elektrárně. Systém vyrobila společnost Dongfang Electric Automatic Control Engineering Company Limited ve spolupráci se společností Beijing Guangli Nuclear System Engineering Company Limited. Systém je částečně používán v jaderné elektrárně Jang-ťiang poprvé od roku 2018.[37][38]
Dne 24. prosince 2021 byla instalována 225tunová reaktorová kopule kontejnmentu prvního bloku elektrárny. Kopule o průměru 45 metrů a výšce 13,7 metru byla kompletně prefabrikována na zemi a vyzdvižena do polohy na 70metrové úrovni pomocí pásového jeřábu s příhradovým výložníkem. Zvedání bylo dokončeno devět dní před plánovaným termínem.[39][40][41] Instalace kopule po 24 měsících výstavby byla dosud bezkonkurenčním časovým rekordem pro bloky této velikosti v Číně. Toho bylo dosaženo digitální simulací zdvihacích operací v jaderné elektrárně Tchaj-pching-ling, na rozdíl od předchozích bloků, přímo během výstavby a ne před ní. Dne 25. května 2022 začala instalace konvenčního ostrova prvního bloku.[42][43] Dne 29. června 2022 byla dokončena instalace kruhového otočného jeříbu v reaktorové budově prvního bloku, to usnadnilo instalaci komponent primárního okruhu.[44]
V druhém bloku elektrárny byla 12. srpna 2022 dokončena montáž tří modulů prostoru parogenerátorů, které byly do budovy instalovány po kusech. Jednalo se o jeden z prvních pokusů společnosti China General Nuclear o modularizaci projektu Hualong One. Každý modul má krátkou stranu o délce 7 metrů a zakřivenou dlouhou stranu o délce 10,3 metru. Výška je 14,7 metru. Navzdory podobným rozměrům mají moduly různou hmotnost, a to 139,12 tun, 129,58 tun a 136,92 tun.[45][46] Dne 25. září 2022 byla kopule reaktorové budovy instalována i na druhém bloku.[47][48][49][50]
Dne 11. října 2022 byla na místo dodána tlaková nádoba reaktoru a první parogenerátor z prvního bloku elektrárny.[51] Instalace tlakové nádoby reaktoru do bloku začala 26. října 2022 jejím vyzvednutím přes otvor v kopuli a byla dokončena 8. listopadu 2022 po 7,5hodinové operaci.[52][53][54] Dne 3. prosince 2022 byl instalován parogenerátor pro první smyčku v prvním bloku elektrárny. Parogenerátor má délku 21,15 metru a váží přibližně 390 tun.[55]
Uvedení do provozu
Uvedení prvního bloku elektrárny do provozu bylo v roce 2022 plánováno na rok 2025 a pro druhý blok v roce 2026.[56]
Druhá fáze
Druhá fáze výstavby zahrnuje reaktorové bloky 3 a 4, které budou také využívat model reaktoru Hualong One o hrubém výkonu 1250 MW každý. Výstavba bloků byla naplánována v rámci 14. pětiletky mezi lety 2021 a 2025.[57] Dne 15. listopadu 2022 bylo dokončeno přezkoumání zprávy o vlivu na životní prostředí pro oba bloky.[58][59] Dne 29. listopadu 2022 Ministerstvo ekologie a životního prostředí schválilo zprávu o vlivu na životní prostředí.[60][61] Dne 29. prosince 2023 Státní rada Čínské lidové republiky finálně schválila výstavbu bloků 3 a 4.[62]
Výstavba
Výstavba třetího bloku byla zahájena 10. června 2025.[63]
Třetí fáze
Třetí fáze výstavby zahrnuje reaktorové bloky 5 a 6, které budou také využívat model reaktoru Hualong One o hrubém výkonu 1250 MW každý. Původně se plánovalo, že tyto bloky budou postaveny společně s bloky 3 a 4, ale po havárii ve Fukušimě v roce 2011 byla omezena velikost fáze a schvalovací procesy na maximálně 2 bloky.[64]
Remove ads
Informace o reaktorech
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads