Jaderná havárie

Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.

Tento článek potřebuje úpravy.

7 — Velmi těžká havárie

6 — Těžká havárie

5 — Havárie s rizikem vně zařízení

4 — Havárie bez vážnějšího rizika

3 — Vážná nehoda

2 — Nehoda

1 — Anomálie

0 — Odchylka

Mezinárodní stupnice jaderných událostí

Působení atmosférické radiace na člověka

Několik z mála nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.

Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.

Evakuace však nemusí být tak rozsáhlá.^[1]

Definice jaderné havárie v jaderné elektrárně

• Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k :
  • porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru
  • úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík)
  • úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku.
  • úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí

Seznam vážnějších havárií

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam jaderných havárií a Seznam jaderných nehod ve vojenství.

Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.

• Havárie v jaderných elektrárnách
  • 1957, Windscale, Velká Británie
  • 1959, Santa Susana Field Laboratory, Kalifornie, USA
  • 3. ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru
  • 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu
  • 28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny
  • 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie
  • 11. březen 2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko - zničení 4 reaktorů následkem nezvykle velké vlny tsunami. Havárie byla později překlasifikována na nejvyšší stupeň závažnosti 7, stejně jako Černobyl. Nicméně rozsah radioaktivity uniklé do okolí byl přibližně 10krát menší než v případě Černobylu.^[2]

• Havárie ve zpracovávacích zařízeních jaderného paliva
  • 29. září 1957, Kyštymská katastrofa SSSR
  • duben 1997, 30. září 1999 Tokaimurské havárie^[3]

• Havárie v laboratořích a výzkumných objektech
  • 12. prosinec 1952, 1958 Havárie v Chalk River

• Havárie nukleárních zbraní
  • Jaderné havárie americké armády
  • Jaderné havárie sovětské armády

• Zamoření z těžby radioaktivních materiálů
  • Radioaktivní zamoření v České republice

Limity pro ionizující záření

Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv^[4] (viz Akutní radiační syndrom).

Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímým ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.

Následky ozáření

Expozice (příklad)	Stupeň vážnosti	Příznaky
milisieverty (0,001 Sv)	Přírodní záření	–
stovky milisievertů (0,1 Sv)	Žádný okamžitý účinek	Možná přechodná nevolnost, lehká horečka
mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv)	Významné zdravotní příznaky	Zvracení, únava, horečka, riziko infekce
mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv)	Vážné zdravotní příznaky	Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů
mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv)	Velká pravděpodobnost úmrtí	stejné, navíc závrať a dezorientace
nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv)	Úmrtí	Smrt