Jamaširo (1915)

Jamaširo (japonsky: 山城) byla bitevní loď japonského císařského námořnictva třídy Fusó.

Jamaširo, Fusó (uprostřed) a Haruna (v pozadí) v Tokijské zátoce ve 30. letech
Základní údaje
Typ	Bitevní loď
Třída	Fusó
Zahájení stavby	20. listopadu 1913
Spuštěna na vodu	3. listopadu 1915
Uvedena do služby	31. března 1917
Osud	potopena u Filipín 25. října 1944
Takticko-technická data
Výtlak	39 154 t
Délka	213 m
Šířka	30,6 m
Ponor	9,7 m
Pohon	původně: parní turbíny, 4 hřídele, 24 kotlů po modernizaci: parní turbíny, 4 hřídele, 6 kotlů původně: 40 000 shp po modernizaci: 75 000 shp
Palivo	původně: uhlí/topný olej po modernizaci: topný olej
Rychlost	25 uzlů (46 km/h)
Dosah	8 000 námořních mil při 14 uzlech
Posádka	1400
Výzbroj	od července 1944: 12× 356 mm L/45 Model 1908 14× 152 mm L/50 Model 1908 8× 127 mm L/40 Typ 89 92× 25 mm L/60 Typ 96[1] 16× 13mm kulomet typu 93[1]

Historie

Její stavba byla zahájena v loděnicích Jokosuce 20. listopadu 1913, na vodu byla spuštěna 3. listopadu 1915 a do služby vstoupila 31. března 1917. Jamaširo byla prvním japonským plavidlem vybaveným leteckými katapulty. Pojmenována byla podle staré japonské provincie Jamaširo.

Nákres bitevní lodě Jamaširo podle stavu v roce 1944

Od prosince 1930 do března 1935 procházela Jamaširo modernizací. 24 původních kotlů na uhlí Midžabara a 4 turbíny Brown-Curtiss o výkonu 24 000 hp byly vyměněny za 6 nových kotlů na naftu Kanpon a 4 turbíny Kanpon o výkonu 75 000 hp. Nově byly namontovány protitorpédové obšívky, které zvětšily šířku lodi z 28,7 m na 30,6 m. Záď lodi byla prodloužena o 7,3 m, aby se dosáhlo lepšího poměru šířky a délky, a tím vyšší rychlosti. Palubní pancéřování bylo zesíleno na celkem 17,8 cm na třech palubách. Maximální náměr hlavních děl se zvedl z 30° na 43°. Přední komín byl odstraněn. V rozmístění dělových věží se Jamaširo mírně lišila od své sesterské lodě Fusó tím, že dělová věž C (třetí věž) byla obrácená směrem dozadu a tím před ní vzniklo místo pro větší nástavbu. Přidáno bylo osm 127 mm protiletadlových děl v dvouhlavňových střelištích, po jednom bylo na každé straně můstku a stejně tak na věži zadní nástavby.

V červnu 1944, po americké invazi na Saipan, se měla Jamaširo vydat jako obří transportér s posilami pro Saipan na sebevražednou misi. Na jejím konci (pokud by ho vůbec dosáhla) měla Jamaširo najet na mělčinu u Saipanu a podpořit obránce jako dělostřelecká baterie. Po bitvě ve Filipínském moři ale Japonci uznali, že Saipan je ztracen a operace byla zrušena. Koncept operace ale nebyl zapomenut a o necelý rok později se o něco podobného pokusila bitevní loď Jamato na své poslední plavbě.^[2]

V bitvě v průlivu Surigao 25. října 1944 se Jamaširo dostala pod palbu amerických bitevních lodí a po zásahu čtyřmi torpédy a mnoha 14palcovými a 16palcovými náboji se potopila.