Jan Šolc

Tento článek je o disidentu a politikovi. O jeho otci a lékaři pojednává článek Jan Šolc (lékař).

Jan Šolc (* 25. listopadu 1938 Praha) je občanský aktivista, bývalý vysokoškolský učitel a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v 90. letech pracovník Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla, spoluzakladatel Etického fóra České republiky.

PhDr. Jan Šolc
Jan Šolc (2018)
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 28. prosince 1989 – 5. června 1990
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1968) OH (od 1991)
Nestraník
ve Sněmovně národů	za OF (1989–1991)
Narození	25. listopadu 1938 (86 let) Praha Československo Československo
Rodiče	Jan Šolc
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik a pedagog
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Život do Sametové revoluce

PhDr. Jan Šolc přebírá ocenění

V  květnu 1945 se s rodiči přestěhoval z Prahy do Liberce. V roce 1957 absolvoval 2. jedenáctiletou střední školu v Liberci. Z důvodu výrazně negativního postoje jeho otce vůči KSČ, nemohl Jan Šolc nastoupit ke studiu na vysokou školu. Během šedesátých let dálkově vystudoval obor čeština a pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Chtěl podpořit kurs Alexandera Dubčeka, a tak vstoupil do KSČ. V  dubnu 1969 však z důvodu, že se Dubček vrátil z Moskvy jako zlomený člověk, rozhodl stranickou legitimaci vrátit. Následoval třídní trest, prohlášení za antisovětský a antisocialistický živel, nedobrovolný odchod ze školství a dvacetiletá kariéra betonáře a montéra.

K roku 1989 se profesně uvádí jako stavební montér Bytprům Ostrava, bytem Liberec.^[1]

Život po sametové revoluci

V listopadu 1989 byl částečně v Liberci a částečně v Praze. Stal se mluvčím Občanského fóra. 28. prosince 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za OF, do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 33 – Jablonec nad Nisou–Liberec, Severočeský kraj). Mandát za OF obhájil ve volbách roku 1990, přičemž v roce 1991 přešel po rozkladu Občanského fóra do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.^[2][3][4][5] Stal se předsedou Branného podvýboru obou komor Federálního shromáždění.

V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. V letech 1996–1999 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky. Zároveň patřil do úzkého okruhu lidí, kteří prezidenta Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně.^[5] V té době také spolupracoval s Masarykovým demokratickým hnutím (postavení pomníku TGM na Hradčanském náměstí, vybudování cesty pro pěší od nádraží v Lánech, podvečery aj.).

Od založení do roku 2014 působil ve správní radě nadace Vize 97, v roce 1999 byl spoluzakladatelem Etického fóra České republiky. 28. října 2011 převzal Jan Šolc z rukou hejtmana libereckého kraje Stanislava Eichlera ocenění Osobnost libereckého kraje, udělované každý rok šesti významným osobnostem kraje za celoživotní práci a dílo, kterým podpořili dobré jméno kraje. Do února roku 2014 externě vyučoval etiku a rétoriku na Technické univerzitě v Liberci. Od  května 2009 do června 2012 připravoval pro rádio Dobrý den pořad Řeči pod věží, ve kterém předčítal svoje autorské fejetony týkající se nejen aktuálního dění v Liberci a ve světě, ale také vzpomínek na léta minulá. Je ženatý, má dva syny a šest vnoučat.

Ocenění

• Čestné občanství města Liberce (19. března 2018)^[6]
• Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy (2023)^[7]

Knihy

• Jan Šolc: Řeči pod věží. Kalendář Liberecka, Liberec 2010.