Jan Adolf z Lobkowicz

Jan Adolf z Lobkowicz (6. listopadu 1885 Praha – 11. ledna 1952 Wolfegg),^[1] celým jménem Maria Jan Adolf Leonard Gottfried Batazar pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců a byl nejmladší syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz a Anny z Lichtenštejna.

JUDr. Jan Adolf z Lobkowicz
Erb knížat z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz[p 1] a 9. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci: 22. května 1932 – 11. ledna 1952
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	Otakar Lobkowicz
Předseda Svazu československých velkostatkářů
Ve funkci: 1928 – ?
Předchůdce	Leopold Lobkowicz (z dolnobeřkovické větve)
Nástupce	svaz zanikl
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	6. listopadu 1885 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. ledna 1952 (ve věku 66 let) Wolfegg Německo Německo
Příčina úmrtí	autonehoda
Choť	(1921) Marie Anna Czerninová (1899–1965)
Rodiče	Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) a Anna z Liechtensteinu (1846–1924)
Děti	1. Otakar (1922–1995) 2. Anna (1923–2004) 3. Marie Terezie, prov. Kellerspergová (1825–2007) 4. Mikuláš (1931–2019) 5. Bedřich (1932–1998)
Příbuzní	bratr: Bedřich Lobkowicz (1881–1923) děd: Alois II. z Liechtensteinu (1796–1858) babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1891) děd: August Longin z Lobkowicz (1797–1842) babička: Anna Berta ze Schwarzenbergu (1807–1883)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl c. k. komoří a nadporučík v záloze. Vlastnil zámek v Drahenicích a v letech 1911–1918 působil v diplomatických službách^[2] Rakousko-Uherska. Byl posledním předsedou Svazu československých velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee. Po autonehodě zemřel. Pohřben byl v Lobkovické hrobce v Hoříně.

Majetek

Zámek v Drahenicích

Zdědil velkostatek Drahenice na Příbramsku, který jeho matka Anna v roce 1870 koupila od hrabat Hartmanů z Klarsteina. Velkostatek původně zaujímal na přelomu 19. a 20. století plochu 2165,74 hektarů (830,88 ha zemědělská půda, 210,53 ha louky, 949,95 ha lesy a 95,57 ha rybníky). Součástí byly zámek Drahenice s parkem, majorátní dvory Drahenice (150,50 ha), Draheničky a Ostrov (celkem 291,76 ha), Uzeníček, Hušovice a Malkov (367,14 ha), Dvořetice, Chrást a Svudčice (256,08 ha). V roce 1900 se také uváděl pivovarský dům a cihelna v Drahenicích.^[3]

Velkostatku se dotkla prvorepubliková pozemková reforma. Zabráno bylo 2165,5 hektarů, naopak ze záboru bylo propuštěno 1363,5 ha. Janu Adolfovi zůstaly 188,27 ha zemědělské půdy, 67,4 ha luk, 20,22 ha zahrad, 95,83 ha rybníků a 962,7 ha lesů. Součástí statku byly dvory Drahenice (108 ha), Draheničky (100 ha) a Hostišovice (51 ha), všechny tři Lobkowicz provozoval ve vlastní režii.^[4]

Rodina

Oženil se 13. ledna 1921 v Grundlsee s Marií Annou Czerninovou z Chudenic (2. prosince 1899 Paříž – 28. srpna 1965 Bad Aussee), dcerou Otakara Czernina (1872–1932) a Marie Kinské (1878–1945).^[1] Jejich děti:^[5]

• 1. Otakar (28. 1. 1922 Praha – 1. 6. 1995 Vídeň), pozdější kníže mělnicko-hořínské lobkovické větve
• 2. Anna Marie (6. 3. 1923 Drahenice – 8. 9. 2004 Oberalm)
• 3. Marie Terezie (16. 3. 1925 Vídeň – 11. 2. 2007 Štýrský Hradec)
• 4. Mikuláš (9. 7. 1931 Praha – 19. 9. 2019 Starnberg)
• 5. Bedřich (17. 11. 1932 Praha – 2. 2. 1998 USA), pozdější profesor fyziky vysokých energií na univerzitě v Rochestru v New Yorku, USA.