Jan Balabán

český spisovatel a překladatel From Wikipedia, the free encyclopedia

Jan Balabán
Remove ads

Jan Balabán (29. ledna 1961 Šumperk23. dubna 2010[3] Ostrava) byl český prozaik, výtvarný kritik, publicista a překladatel. Jeho bratr je akademický malíř Daniel Balabán.

Stručná fakta Mgr., Narození ...
Remove ads

Život

Od jednoho roku věku žil v Ostravě. Vystudoval obor češtinaangličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze (do češtiny převedl mimo jiné tituly H. P. Lovecrafta a T. Eagletona). Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek-Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav.

Byl dvakrát ženatý (podruhé s Petrou Sasínovou), měl dvě děti.

Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů.[4]

Pohřben je ve Sněžném.

V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem. V témže roce o Janu Balabánovi vznikl v režii Petry Všelichové televizní dokument.[5]

Remove ads

Ocenění

Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. V roce 2010 byl jeho román Zeptej se táty oceněn v anketě Lidových novin jako Kniha roku.[6] Za tento román získal posmrtně také ocenění Magnesia Litera 2011 – Kniha roku.[7] Časopis A2 zařadil knihu Jsme tady v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[8]

Remove ads

Dílo

Nejčastějším Balabánovým žánrem je existenciální povídka zachycující své hrdiny v životní krizi. Jeho tvorba se vyznačuje vážným tónem a smutnou až ponurou atmosférou, s níž pojednává tragiku a bolestnost individuálních osudů nejrůznějším způsobem „poničených, bloudících lidí, odcizených světu i sobě samým“.[9] Byla ovlivněna specifickým prostředím Ostravy i křesťanstvím, konkrétně prostředím Českobratrské církve evangelické.[10]

Próza

Texty o výtvarném umění (výběr)

Thumb
Náhrobek (detail)
  • 1990 Přirození
  • 1992 Daniel Balabán
  • 1993 Jakub a anděl (et al., kolektivní katalog)
  • 1993 Jiří Sozanský: Téma Bible
  • 1994 Vladimír Novák: Zjevení Svaténo Jana
  • 1994 Miroslav Šnajdr ml.
  • 1994 Jürgen Brodwolf: Figurenzeichen
  • 1995 Michal Matzenauer: Zmatení jazyků, Tajemství textu
  • 1995 Vojtěch Adamec: Deset zastavení
  • 1996 Eduard Halberštát: Hasičské družstvo etc. (Obrazy, kresba, grafika)
  • 1997 Pavel Šmíd. Zahradníkův rok. Obrazy a koláže (z roku 1997)
  • 1997 Zdeněk Janošec Benda: Pavilon neklidu (Obrazy)
  • 1998 Marius Kotrba
  • 2000 Monogramista T. D: Tédéčko 2000
  • 2001 Miroslav Šnajdr ml.: Práce z let 1973–2000 (Napsali o autorově tvorbě, 1996)
  • 2002 Miroslav Šnajdr ml.
  • 2008 Jindřich Štreit. Vítkovice, 120 s., (s J. Světlíkem), KANT Praha 2008, ISBN 978-80-86970-82-0

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads