Jan Dobřenský
český poslanec Českého zemského sněmu, genealog a šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Dobřenský, celým jménem Jan Václav Dobřenský z Dobřenic,[2] uváděn též jako Jan Václav II. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz[3] (28. března 1841 Chotěboř[3][4][5] – 14. ledna 1919 Chotěboř[3][6]),[7] byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na konci 19. a počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.
Remove ads
Biografie
Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Otcem byl Jan Josef II. Dobřenský, který zemřel roku 1869 a tehdy Jan Václav Dobřenský převzal rodové panství.[2] Studoval na gymnáziu, sloužil v rakouské armádě. Od roku 1859 byl poručíkem a od roku 1864 nadporučíkem. V armádě setrval do roku 1867. Od roku 1870 působil jako velkostatkář v Chotěboři.[6] Byl pánem na Chotěboři, Dobkově a Nemajově.
Byl čestným rytířem maltézského řádu, c. a k. komořím.[5] V roku 1906 byl povýšen do hraběcího stavu.[2] Byl členem správního výboru Muzea království českého a mnoha dobročinných spolků. Byl považován za odborníka v genealogii české šlechty. Vypracoval rodokmeny 1318 rodů.[8] Obsáhlý archivní materiál (výpisy z matrik 890 farních úřadu a 29 sešitů výpisků z dokumentů a osobních dat),[8] který sám nashromáždil k tomuto tématu, věnoval Zemskému archivu v Praze.[9][3]
Od zemských voleb v roce 1883 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky.[10] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889,[5] zemských volbách v roce 1895,[5] zemských volbách v roce 1901[11] a zemských volbách v roce 1908.[12][13] Byl členem Strany konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace.[5]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1884 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 22. ledna 1884.[14] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Johann Dobřzensky, statkář, bytem Chotěboř.[15]
Roku 1895 byl povolán do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady) jako její doživotní člen,[5] od roku 1912 byl dědičným členem.[16]
Remove ads
Manželství, potomci
Ve Štýrském Hradci (Graz) se 1. května 1869 oženil s Alžbětou (Elisabeth) hraběnkou Kottulinskou z Kottulina (24. 3. 1850 Štýrský Hradec – 4. 2. 1929 Chotěboř), dcerou Josefa Františka hraběte Kottulinského a Adelaidy hraběnky z Attemsu.[7] Manželka byla dámou Řádu hvězdového kříže (1872) a palácovou dámou.[7] Se sestrami zdědila majetek ve Štýrsku.[8] Angažovala se v charitě, založila poradnu pro mladé matky. Za svou dobročinnost jí byl udělen papežský řád Pro Ecclesia et Pontifice a řád Patriae ac Humanitati.[17] Věnovala se malířství, hudbě a sportu.[17] V manželství se narodili čtyři synové a jedna dcera:[7]
- 1. Jan Josef (29. 4. 1870 Chotěboř – 13. 4. 1947 Chotěboř), poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, manž. 1907 hraběnka Rosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu (17. 5. 1879 Bad Gleichenberg, Štýrsko – 2. 9. 1967)
- 2. Otakar (11. 5. 1871 Chotěboř – 15. 6. 1952 tamtéž), manž. 1908 hraběnka Gizela von Brundermann (18. 12. 1886 Krakov – 23. 7. 1970 Vídeň)
- 3. Jaroslav (16. 4. 1872 Chotěboř – 8. 9. 1914, Lvov), pravděpodobně padl v I. světové válce
- 4. Alžběta (7. 12. 1875 Chotěboř – 11. 6. 1951 Sintra), manž. 1908 princ Petr de Alcântara Orleánsko-Braganzský, následník brazilského trůnu (15. 10. 1875 Petrópolis – 29. 1. 1940 tamtéž)
- 5. Karel Kunata (16. 9. 1877 Chotěboř – 3. 10. 1939 Neudau, Štýrsko), manž. 1912 hraběnka Marie Terezie z Merana (21. 4. 1893 Stainz, Štýrsko – 21. 6. 1981 Grundlsee, Štýrsko)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads