Jan IV. Dukas Laskaris

Jan IV. Dukas Laskaris (25. prosince 1250 – kolem roku 1305)^[1] byl nikájským císařem v letech 1258 až 1261. Narodil se jako syn Theodora II. Duky Laskarise a Eleny Bulharské. Namísto něj spravoval říši Michael VIII. Palaiologos, který Jana roku 1261 svrhl a sám se ujal trůnu.

Jan IV. Dukas Laskaris
Nikájský císař
Miniatura Jana IV.
Doba vlády	1258 – 25. prosince 1261
Narození	25. prosince 1250 İznik
Úmrtí	kolem 1305
Předchůdce	Theodoros II. Laskaris
Nástupce	Michael VIII. Palaiologos
Dynastie	Laskarisové
Otec	Theodoros II. Laskaris
Matka	Elena Bulharská
Příbuzní	Eudoxia Laskarina, Irene Doukaina Laskarina a Théodora Laskarina (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Janu IV. bylo pouze sedm let, když zdědil trůn po smrti svého otce. Mladý vládce byl posledním členem dynastie Laskarisů, která se významným dílem zasadila o znovuvytvoření Byzantské říše. Jako regent za něj původně z vůle předchozího císaře vládl úředník Georgios Muzalon, ale poté byl svržen a jeho místa se zmocnil šlechtic Michael Palaiologos, který se posléze 1. ledna 1259 prohlásil spolucísařem.^[2][3] Po Michaelově dobytí Konstantinopole 25. července 1261 byl Jan IV. ponechán v Nikai. Na své jedenácté narozeniny 25. prosince 1261 byl na Michaelův rozkaz oslepen,^[1][4] což ho vyřadilo z pozice následníka trůnu. Tento čin využil patriarcha Arsenios při sporech o unii se západní církví a označil Michaela Palaiologa za uzurpátora.^[4] Jan IV. strávil zbytek svého života jako mnich pod jménem Josef. Zemřel roku 1305.^[1]

Vývod z předků