Jan Nepomuk Augustin Vitásek

Jan Nepomuk Matyáš Augustin Vitásek, pokřtěn Jan Matyáš, psal se Wittassek (23. února 1770 Hořín^[1] – 7. prosince 1839 v Praze) byl český hudební skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník, hudební teoretik a pedagog.

Jan Nepomuk Augustin Vitásek
Jan Nepomuk Augustin Vitásek
Základní informace
Narození	20. února 1771, 22. února 1770 nebo 23. února 1770 Hořín České království České království
Úmrtí	7. prosince 1839 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a klavírista
Nástroje	varhany a klavír
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otec byl hořínský kantor a muzikant. Byl pátým z deseti dětí a základní hudební vzdělání získal od svého otce. Od dětství se učil hrát na housle a na klavír a od svých deseti let hrál v místním kostele na varhany. Další vzdělání získal v Praze díky podpoře od kněžny Lidmily Lobkoviczové, kde u Františka Xavera Duška studoval hru na klavír a u Jana Koželuha kontrapunkt. U manželů Duškových poznal osobně Wolfganga Amadea Mozarta a stal se jeho nadšeným obdivovatelem a všeobecně uznávaným vynikajícím interpretem jeho děl.

V roce 1789 se stal koncertním mistrem, učitelem hudby a tajemníkem u hraběte Bedřicha Nostice, kde působil až do roku 1814. Po smrti Jana Antonína Koželuha byl jmenován kapelníkem a regenschorim v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. V roce 1824 mu bylo nabídnuto místo kapelníka v Katedrále sv. Štěpána ve Vídni, které však odmítl.

Byl jedním ze zakladatelů Spolku pro pěstování hudby církevní v Čechách a v roce 1830 se stal prvním ředitelem pražské varhanické školy, která zásluhou tohoto spolku vznikla. Kromě varhanické školy vyučoval i soukromě.

Zemřel v Praze 7. prosince 1839 a je pohřben na Malostranském hřbitově. V roce 1858 mu byl na tomto hřbitově postaven pomník od sochaře Josefa Maxe.

Dílo

Jan Augustin Vitásek byl velmi plodný skladatel, který zasáhl do všech hudebních žánrů té doby. Vycházel zejména z díla Wolfganga Amadea Mozarta, ale i z českých lidových písní a tanců. Jeho skladby jsou přístupné širokému okruhu posluchačů a byly ve své době velmi oblíbené. Zejména jeho chrámová hudba ovládala české kůry až do ceciliánské reformy. Představuje jednoho z posledních reprezentantů českého klasicismu. Úplný soupis jeho díla nebyl dosud proveden. Jen málo z něj vyšlo tiskem, ale jeho skladby jsou v opisech rozšířeny v mnoha archivech.

Chrámová hudba

Hrobka J. A. Vitáska na Malostranském hřbitově

• 12 mší
  • Missa solemnis in C (1806)
  • Missa in B
  • Zweite Messe in C
  • Dritte messe in C (po r. 1814)
  • Messe in B
• 7 rekviem
• Te Deum
• Zdrávas Maria (pro smíšený sbor a varhany)
• Hymnus pastoralis
• David oder Die Befreiung Israel (hudební drama o 4. jednáních, v roce 1810 úspěšně uvedeno v pražském Stavovském divadle)
• mnoho drobnějších skladeb: ofertoria, hymny, graduály i české náboženské písně.

Orchestrální skladby

• Symfonie C-dur (1806)
• Symfonie Es-dur (dochovala se v úpravě pro smyčcový kvintet)
• Koncert pro fagot a orchestr C-dur
• Koncert pro klavír a orchestr
• Koncert pro harfu a orchestr
• Koncert pro klarinet a orchestr
• Koncert pro basetový roh a orchestr

Komorní skladby

• 6 sonát pro housle a klavír
• 6 smyčcových kvartetů
• četné skladby pro klavír

Dále je autorem mnoha písní a sborů. Mezi nimi jsou i dva protinapoleonské pochody: Marš každého Čecha ctného (1809) a Vzhůru Češi, pojďme směle. Připisuje se mu i sborový hymnus Sláva vlasti.