Jan Tesař

Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Tesař (rozcestník).

Jan Tesař (2. června 1933 Skuteč – 16. června 2025^[1]) byl český esejista, historik, disident a prvosignatář Charty 77.

Jan Tesař
Narození	2. června 1933 Skuteč Československo Československo
Úmrtí	16. června 2025 (ve věku 92 let) Brezová pod Bradlom Slovensko Slovensko
Povolání	spisovatel, historik a publicista
Choť	Anna Koutná-Tesařová
Web	www.vons.cz/jan-tesar
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

V roce 1956 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od poloviny 50. let začal shromažďovat a zaznamenávat vzpomínky protinacistických odbojářů, což tehdy nebylo běžné (historici v komunistické ČSR považovali osobní výpovědi za podřadné vůči písemným materiálům).^[2]

V roce 1956 nastoupil do Vojenského historického ústavu (VHÚ), odkud byl v roce 1958 vyhozen z politických důvodů. Dva roky se jako nezaměstnaný zabýval studiem historie lidových soudů v Čechách, následovalo zaměstnání v muzeu v Pardubicích.

V roce 1961 se vrátil do VHÚ. Patřil mezi zakládající členy Československého výboru pro dějiny protifašistického odboje (v 60. letech relativně nezávislá platforma).^[2] V roce 1966 vstoupil do KSČ, na jaře 1969 z KSČ vystoupil. V roce 1968 pracoval v okruhu poradců tehdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského, kde se mimo jiné podílel na přípravě předpokládané všeobecné rehabilitace československých občanů postižených předchozími represemi. V letech 1968–1969 působil jako soudní znalec v obnoveném procesu se skupinou příslušníků Státní bezpečnosti.^[2] V září 1969 byl zatčen, po třináctiměsíční vazbě byl bez soudu propuštěn. V roce 1971 byl opět zatčen, z vězení se vrátil v říjnu 1976. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a podílel se na vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).^[3] V květnu 1979 byl opět zatčen a v roce 1980 přijal nabídku k vystěhování, žil v Německu a později ve Francii.^[4][5] V Paříži vydával v letech 1983–1987 revue Dialogy, byl redaktorem polského exilového měsíčníku Kontakt a spolupracoval s časopisy ruské emigrace.^[2] Do Česka a na Slovensko distribuoval Bulletin EIT/AET (Mezinárodní dohoda pracujících – Europské združenie pracujúcich). Jeho ženou se stala Anna Koutná Tesařová, která za ním odešla do exilu.

Výběr z díla

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Tesař
• Mnichovský komplex : jeho příčiny a důsledky. Prostor, Praha 2000. 255 s. ISBN 80-7260-035-4.
• Zamlčená diagnóza. Triáda, Praha 2003. 143 s. ISBN 80-86138-56-9.
• Traktát o „záchraně národa“ : texty z let 1967-1969 o začátku německé okupace. Triáda, Praha 2006. 381 s. ISBN 80-86138-67-4.
• Česká cikánská rapsodie. I.-III. svazek. Triáda, Praha 2016. (Svazek I. Vzpomínky Josefa Serinka / Jan Tesař, Místo epilogu / Rozhovor s Josefem Ondrou / Dokumenty, 508 stran, ISBN 978-80-87256-84-8. Svazek II. Komentáře ke vzpomínkám Josefa Serinka, 640 stran. Svazek III. Mapy, tabulky, diagramy – partyzáni na Vysočině / Jan Tesař, Serinkovské inspirace, 212 stran, ISBN 978-80-7474-171-5, souborně ISBN 978-80-87256-86-2)
• Co počít ve vlkově břiše. Práce o vytváření struktur občanské společnosti 1968–1980. Triáda, Praha 2018. 600 s. ISBN 978-80-7474-172-2